Jak válka na Ukrajině rozděluje i české pravoslavné věřící

Hlava ruské pravoslavné církve varovala před silami zla ze Západu

Nadále tak plní důležitou roli v  Putinově válečné propagandě, sleduje tím ale svoje vlastní cíle. Dotýká se to i českých věřících.

„To je v Rusku zvykem, že církev podporuje stát. Když podporovala stát, měla se dobře. Ty vazby jsou stále v ruském národě: církev a  moc. Je historicky dané, že církev
byla v jednotě s vládou,“ uvedl pro Seznam Zprávy Izaiáš Slaninka, biskup olomoucko--brněnské eparchie, což je regionální část pravoslavné církve. Spolupráce se státem se pravoslavné církvi v Rusku vyplácí. Za Putinovy vlády došlo k  masivnímu stavění kostelů a  propagaci pravoslavné víry. Oplátkou za to církev v minulosti oslavovala okupaci Krymu, moskevský patriarcha Kiril dokonce označil Vladimira Putina za boží zázrak. Sleduje tím ale další, jiné cíle. 

Ruská a  ukrajinská pravoslavná církev totiž tvořily dlouho jeden celek. V roce 2018 ale získala ukrajinská církev od hlavy pravoslavné církve v  Konstantinopoli částečnou samostatnost. Některé oblastní církve se samostatností souhlasí, jiné, v čele s ruskou, ji odmítají. Ruský patriarchát podle Slaninky dělá všechno pro to, aby si nad Ukrajinou udržel moc: „Osobně nechápu, proč ruská církev nedá svobodu takovému velkému národu. Jedině snad kvůli moci, tam nejde o nic jiného, ani o peníze. Jenom o moc,“ říká.

Téma ukrajinské církevní nezávislosti rozděluje i  pravoslavnou církev v  Česku. Podle biskupa Slaninky inklinuje moravská část církve k  nezávislosti Ukrajiny, vedení pražské eparchie (územní správní jednotka řeckokatolických, pravoslavných a východních církví, obdoba římskokatolické diecéze – pozn. red.) naopak straní Rusku.

Zástupce pravoslavné církve v  Čechách, protopresbyter Jan Beránek Seznam Zprávám pouze sdělil, že pravoslavné církve jsou ze své podstaty apolitické a stejně tak jejich vzájemné vztahy. Pozitivní přístup ruské církve k Vladimiru Putinovi blíže nekomentoval, podle něj ale církev odsuzuje veškeré násilí a nespravedlnost.

Podle teologa a církevního historika Jana Blahoslava Láška se ovšem nedá jednoznačně říct, že by jedna eparchie stranila Rusku a  druhá Ukrajině. „Novodobý vývoj vztahů mezi českou a moravskou eparchií je strašně složitý. Řada kněží přišla z  Ruska, řada z Ukrajiny,“ uvažuje. Roli podle něj hrají spíš osobní vazby. „Řada lidí, která je v české církvi, je nějak propojená s moskevským patriarchátem. Třeba pan arcibiskup Michal je spolužákem patriarchy Kirila,“ dodává. Právě arcibiskup Michal stojí v čele pražské eparchie. 

ALBERT MÁLEK

Foto: PC Brno