Prěd 160 lety se narodil Antonij HODINKA
HODINKA Antonij (Antal), pseudonym Sokymický, Syrochman, Sokyrnický Siroťuk, Tonij Romanův (?*07.02.1864, ?*13.01.1864 Ladomírov, okr. Snina - †15.7.1946 Budapešť, Maďarsko), maďarský slavista, etnograf, univerzitní profesor rusínského původu. Po uzavření rakousko-uherského vyrovnání (1867) se jeho rodiče přestěhovali na farnost do marmarošské Sokýrnici, jež se stala jeho domovem. Ne náhodou si Hodinka název této vesnice zvolil jako literární pseudonym. Maturoval na gymnáziu v Užhorodě (1882), studoval na užhorodském duchovním semináři a budapešťské Ústřední teologické akademii.
Zároveň absolvoval Filologickou fakultu (slovanská filologie) budapešťské univerzity. Od roku 1888 vědecký pracovník Maďarského národního muzea v Budapešti, jemuž byly svěřeny ke zkoumání slovanské rukopisy muzea. Za rok byl poslán do Rakouského historického ústavu ve Vídni na stáž k dalšímu studiu slovanské filologie. Pod vedením významného slavisty profesora Vratislava Jágiče napsal doktorskou práci o rukopisných pramenech z dějin Srbska v archivech Budapešti a Vídně (PhDr. 1891).
Zároveň absolvoval Filologickou fakultu (slovanská filologie) budapešťské univerzity. Od roku 1888 vědecký pracovník Maďarského národního muzea v Budapešti, jemuž byly svěřeny ke zkoumání slovanské rukopisy muzea. Za rok byl poslán do Rakouského historického ústavu ve Vídni na stáž k dalšímu studiu slovanské filologie. Pod vedením významného slavisty profesora Vratislava Jágiče napsal doktorskou práci o rukopisných pramenech z dějin Srbska v archivech Budapešti a Vídně (PhDr. 1891).
V letech 1892-1906 knihovník a archivář c k. knihovny fideikomise ve Vídni. Zkoumal a publikoval písemné památky, jejichž autoři zaznamenali příchod Maďarů do Dunajské kotliny. V letech 1895-96 pracoval v římských archivech jako stipendiát Uherské akademie věd. V roce 1905 byl za svoji rozsáhlou práci z dějin madarsko-slovanských vztahů do roku 1526 habilitován na Filozofické fakultě budapešťské univerzity a získal titul soukromého docenta. Od roku 1906 profesor bratislavské akademie práva, v roce 1918 vedoucí katedry dějin Filozofické fakulty bratislavské univerzity. Po rozpadu Rakouska-Uherska řídil evakuaci univerzity do jihomadarského Pětikostelí (Pécsi) a od roku 1923 do odchodu do důchodu v roce 1935 byl vedoucím katedry všeobecných dějin pécsské univerzity, v letech 1918-19,1926-27 děkan Filozofické fakulty, 1932 až 1935 rektor této univerzity Od roku 1933 člen maďarské Akademie věd. V letech 1941-43 čestný předseda Podkarpatské vědecké společnosti (Podkarpatskoje Obščestvo Nauk, PON).
A. Hodinka byl z generace rusínských vzdělanců, jež se ztotožnily s velkomaďarskou státní idejí, i když se nevzdaly své rusínské národnosti. Ve vědeckých kruzích byl znám jako stoupenec směru madarské historiografie tzv. „duchovních dějin" (szellemtórténet), autor četných prací z uherských dějin, dějin jihoslovanských národů. Jeho práce z dějin Uherské (Podkarpatské) Rusi se dá kvalifikovat jako první rusfnské akademické historické studie: dějiny Mukačevské řeckokatolické diecéze (Amunkdcsigórógkatolikuspúspókség torténet, 1909); rozsáhlý sborník dokumentů z dějin diecéze munkácsi gorog-szertartású puspokség okmdnytdra, 1919); sborník dokumentů z hospodářských dějin Užhorodského panství (Adalékok az ungvári vár és tartományo és Ungvárvároásnak torténetéhez 1917).
A. Hodinka byl z generace rusínských vzdělanců, jež se ztotožnily s velkomaďarskou státní idejí, i když se nevzdaly své rusínské národnosti. Ve vědeckých kruzích byl znám jako stoupenec směru madarské historiografie tzv. „duchovních dějin" (szellemtórténet), autor četných prací z uherských dějin, dějin jihoslovanských národů. Jeho práce z dějin Uherské (Podkarpatské) Rusi se dá kvalifikovat jako první rusfnské akademické historické studie: dějiny Mukačevské řeckokatolické diecéze (Amunkdcsigórógkatolikuspúspókség torténet, 1909); rozsáhlý sborník dokumentů z dějin diecéze munkácsi gorog-szertartású puspokség okmdnytdra, 1919); sborník dokumentů z hospodářských dějin Užhorodského panství (Adalékok az ungvári vár és tartományo és Ungvárvároásnak torténetéhez 1917).
Zaslouženou popularitu získala jeho práce z dějin jíhokarpatských Rusínů, napsána rusínsky (Utcjuznyna, gazdustvo, i prošlost južnokarpatskych Rusynův. Napysav jeden sokyrnyckij syrochman, 1923) a vydána v rusínštině, angličtině a francouzštině. Presto, že prvotním záměrem autora jakožto maďarského vlastence bylo vylíčení spokojeného života Rusínů v „dobrých, starých Uhrách", pozice profesionálního historika mu nedovolila zkreslovat skutečný obraz tohoto života. Práce má velký význam ze stránky jazykové, její autor prokázal s jinými jazyky rovnocenné možnosti slovní zásoby rusínského jazyka, jehož významným znalcem byl. V roce 1922 sestavil rusínský slovník sloves (Glagolnyga. Sbirka vsich glagolov pudkarpatsko-rusynskoho jazyka. Sohrav, uporjadyv, peredslovije napysav Tonij Romanův). Faximile rukopisu této práce vydal maďarský slavista I. Udvary v roce 1991.
A. Hodinka prozkoumal a publikoval velké množství písemných pramenů z rusínských dějin z archivů Mukačevské, Ostřihomské a Jagerské diecéze, z archivu Leleského konventu, archivů Mukačevského a Máriapovčanského klášteru, římských, vídeňských a bratislavských archivů. Autor studie o Rusínech, publikované na stránkách rakousko--uherské vlastivědné encyklopedie (Die osterreichisch-ungarische Monarchie im Wort und Bild. Bd. V, T. 2, Vídeň-Budapešť, 1900).
A. Hodinka byl důsledným zastáncem myšlenky o svébytnosti Rusínů jako národa, patřícího do středoevropského kulturního a geopolitického prostoru.
A. Hodinka prozkoumal a publikoval velké množství písemných pramenů z rusínských dějin z archivů Mukačevské, Ostřihomské a Jagerské diecéze, z archivu Leleského konventu, archivů Mukačevského a Máriapovčanského klášteru, římských, vídeňských a bratislavských archivů. Autor studie o Rusínech, publikované na stránkách rakousko--uherské vlastivědné encyklopedie (Die osterreichisch-ungarische Monarchie im Wort und Bild. Bd. V, T. 2, Vídeň-Budapešť, 1900).
A. Hodinka byl důsledným zastáncem myšlenky o svébytnosti Rusínů jako národa, patřícího do středoevropského kulturního a geopolitického prostoru.
prof. Ivan Pop
Aktuality
Zobraziť všetky10.11.2024
Najstarší slovenský partizán žije v Írsku. Pomohol väzňovi po slávnom úteku z tábora smrti
A za čo sú mu vďační írski športovci?
Narodil sa v období, keď Československo ešte neexistovalo. Pochádza z Trnavy, prežil holokaust, bojoval v Povstaní. V Írsku, kde sa presadil nielen v biznise i športe, býva už 75 rokov, ale slovenčinu ovl…
09.11.2024
Před 35 lety padla Berlínská zeď
Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední E…
09.11.2024
Karikaturista Fedor Vico oslavuje 80. narodeniny
Majster kresleného humoru a neúnavný propagátor rusínskej kultúry
Fedor Vico, narodený 9. novembra 1944 v Šapinci, ktorý je dnes súčasťou obce Okrúhle ( okr. Svidník ), patrí medzi najznámejších slovenských karikaturistov. Tento významný umel…
08.11.2024
Fedor Vico oslavuje: Mojimi vzormi boli chlap, hrdina, dub a stroj
Karikaturista a rusínsky patriot oslavuje 80 rokov.
Šapinec/Bratislava 9. novembra (TASR) - Karikatúry či kreslené vtipy začal v Roháči uverejňovať už koncom 50. rokov minulého storočia. Spoločenské dianie glosoval cez obľúbenú postavičku Ján…
03.11.2024
Prícestný kríž už potreboval zachrániť. Je najstarší v Poloninách, váži tony
Zasponzoroval ho miestny duchovný.
PRÍSLOP. Má 136 rokov a je najstarší v Uličskej doline. Prícestný kríž pred obcou Príslop v Sninskom okrese obnovujú tradičným spôsobom.
Väčšina krížov v Národnom parku Poloniny je historicky hodnotných a z…
02.11.2024
Putovná Cer’kov z molodŷma pokračuje aj v zimnom semestri
Košice 1. november (TSKE) Podujatia projektu Cer’kov z molodŷma, ktoré usporadúva O.Z. molodŷ.Rusynŷ už od roku 2017, majú tento rok putovný charakter.
Organizátori sa tak snažia prilbížiť nielen k študentom na vysokoškolských internátoch v K…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Ujko Vasyľ:
-Chočete pryšporyty na bigľuvaňi - kupujte košuľi o čislo meňšy...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať