Prof. Ivan Pop sa dožíva 85 rokov
POP, Ivan (*26.05.1938, Strabičovo, Podkarpatská Rus), historik, rusínista, bohemista, kulturológ, politológ. Študoval na Historickej fakulte Užhorodskej univerzity. V súvislosti s vykonštruovaným procesom v r. 1960 vylúčený z univerzity, označený za nespoľahlivého a poslaný na „prevýchovu" k robotníckej triede. Doštudoval na Ústave slavjanovedenija AV ZSSR v Moskve (1963-1966). Od r. 1967 vedecký pracovník Ústavu slavjanovedenija a balkanistiky AV ZSSR (od r. 1991 AV Ruska), šéfredaktor slavistického časopisu Slavjanovedenije (1989-1992). Po rozpade ZSSR dúfal, že se rozpadne i jaltský systém, kterého obeťou sa stala Podkarpatská Rus. Dúfal v návrat rodného kraja do strednej Európy, zrušenie ustanovení čs.-sovietskej zmluvy z r. 1945, tohto „rusínskeho Mníchova". Nasledoval však úplný nezáujem o tento problém, tak zo strany politickej reprezentácie Ruska, ako aj Československa, ale i zjednotenej Europy. V r. 1992 sa vrátil na univerzitu do Užhorodu, bol menovaný riaditeľom Ústavu karpatológie a spolu s dalšími začal usilovať o uznanie svojbytnosti Rusínov, o autonómiu Podkarpatskej Rusi na Ukrajine. Avšak narazil na tvrdý centralizmus a unitarizmus ukrajinskej politiky a ideológiu ukrajinského nacionalizmu. V r. 1994 bol s rodinou vyštvaný a odišiel do Chebu, Česká republika. Autor kníh o čs. diplomacii 30. - 40. rokov 20. storočia, dejín českého umenia, spolautor "Krátkych dejín Československa" (1988), kníh o pamiatkach na Podkarpatskej Rusi. Vydal Encyklopédiu Podkarpatskej Rusi (po rusky) a spolu s P. R. Magocsim po anglicky Encyklopédiu rusínskych dejín a kultúry (Encyclopedia of Rusyn History and Culture, Toronto, 2002). Po česky napísal "Podkarpatská Rus" (2005), "Dejiny Podkarpatské Rusi v datech" (2005), "Podkarpatská Rus - osobnosti její historie, vědy a kultury" (2008). Na Slovensku mu vyšli Malé dejiny Rusínov (2009, 2020, ZIRS). Ako autor scenárov sa podieľal na výrobe dokumentárných filmov - Duše Karpát, V osídlach veľmoci a Podkarpatská rusínska maliarska škola.
********
POP, Ivan (*26.05.1938, Strabičovo, Subcarpathian Rus), historian, Ruthenianist, Bohemianist, culturologist, political scientist. He studied at the Faculty of History of Uzhhorod University. In connection with a fabricated trial in 1960, expelled from the university, branded unreliable and sent for "re-education" to the working class. He completed his studies at the Institute of Slavic Studies of the Academy of Sciences of the USSR in Moscow (1963-1966). From 1967 researcher at the Institute of Slavic Studies and Balkan Studies of the USSR Academy of Sciences (from 1991 Academy of Sciences of Russia), editor-in-chief of the Slavic journal Slavic Studies (1989-1992). After the collapse of the USSR, he hoped that the Yalta system, of which Subcarpathian Russia had become a victim, would also collapse. He hoped for the return of his native land to Central Europe, the abolition of the provisions of the 1945 Czechoslovak-Soviet Treaty, this "Rusyn Munich". However, what followed was a complete lack of interest in this problem, both on the part of the political representation of Russia and Czechoslovakia, as well as on the part of united Europe. In 1992, he returned to the University of Uzhhorod, was appointed Director of the Institute of Carpathology, and together with others, began to work for the recognition of the Rusyns' identity, for the autonomy of Subcarpathian Rus in Ukraine. However, he encountered the harsh centralism and unitarism of Ukrainian politics and the ideology of Ukrainian nationalism. In 1994, he and his family were expelled and moved to Cheb, Czech Republic. Author of books on Czechoslovak diplomacy of the 1930s-1940s, history of Czech art, co-author of "A Short History of Czechoslovakia" (1988), books on monuments in Subcarpathian Rus. He published the Encyclopaedia of Subcarpathian Rus (in Russian) and, together with P. R. Magocsi in English (Encyclopedia of Rusyn History and Culture, Toronto, 2002). In Czech he wrote "Podkarpatska Rus" (2005), "History of Podkarpatska Rus in dates" (2005), "Podkarpatska Rus - personalities of its history, science and culture" (2008). In Slovakia he published Small History of Rusyns (2009, 2020, ZIRS). As a scriptwriter, he participated in the production of documentary films - The Souls of the Carpathians, In the Lair of the Great Power and Podkarpatska Rusyn Painting School.
********
ПОП, Іван (*26.05.1938, Страбичово, Підкарпатська Русь), історик, русинiст, богеміст, культуролог, політолог. Навчався на історичному факультеті Ужгородського університету. У зв'язку зі сфабрикованим судовим процесом у 1960 році виключений з університету, затаврований як неблагонадійний і відправлений на "перевиховання" до робітничого класу. Завершив навчання в Інституті слов'янознавства АН СРСР у Москві (1963-1966). З 1967 року науковий співробітник Інституту слов'янознавства та балканістики АН СРСР (з 1991 року Академія наук Росії), головний редактор славістичного журналу "Слов'янознавство" (1989-1992). Після розпаду СРСР сподівався, що ялтинська система, жертвою якої стала Підкарпатська Русь, також розпадеться. Він сподівався на повернення рідної землі до Центральної Європи, скасування положень чехословацько-радянського договору 1945 року, цього "русинського Мюнхена". Однак, натомість, побачив повну відсутність інтересу до цієї проблеми, як з боку політичного представництва Росії та Чехословаччини, так і з боку об'єднаної Європи. У 1992 році він повернувся до Ужгородського університету, був призначений директором Інституту карпатології і разом з іншими почав працювати над визнанням ідентичності русинів, за автономію Підкарпатської Русі в Україні. Однак він зіткнувся з жорстким централізмом і унітаризмом української політики та ідеологією українського націоналізму. У 1994 році його разом із сім'єю вигнали з країни і він переїхав до міста Хеб, Чеська Республіка. Автор книг про чехословацьку дипломатію 1930-1940-х років, історію чеського мистецтва, співавтор "Короткої історії Чехословаччини" (1988), книг про пам'ятки Підкарпатської Русі. Видав "Енциклопедію Підкарпатської Русі" (російською мовою) та разом з П. Р. Маґочієм англійською мовою (Encyclopaedia of Subcarpathian Rus). Маґочієм англійською мовою "Енциклопедію русинської історії та культури" (Encyclopedia of Rusyn History and Culture, Торонто, 2002). Чеською мовою написав "Підкарпатська Русь" (2005), "Історія Підкарпатської Русі в датах" (2005), "Підкарпатська Русь - діячі її історії, науки і культури" (2008). У Словаччині видав "Малу історію русинів" (2009, 2020, ZIRS). Як сценарист брав участь у створенні документальних фільмів "Душі Карпат", "У лігві великих держав" та "Підкарпатська русинська школа малярства".
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
16.04.2024
Pozvánka. RUSÍNSKÝ DEN v Lužickém semináři v Praze
Společnost přátel Lužice a Společnost přátel Podkarpatské Rusi vás zvou na
RUSÍNSKÝ DEN
v sobotu 20. 4. 2024 v Lužickém semináři v Praze.
Na programu, který začíná v 10 hodin dopoledne, jsou přednášky, beseda, divadlo i ochutnávka tradi…
16.04.2024
Pozvánka na premiéru do DAD
Obsahové posolstvo inscenácie Romulus Veľký na javisku prešovského DAD je mrazivo aktuálne
(Tlačová správa)
Prešov, 16. apríla – S otázkami či sme ako ľudská civilizácia schopní nejakej obnovy alebo sme už len chaotické spoločenstvo prichá…
15.04.2024
Vasyľovy Jaburovy uďilyly Zolotu medajlu PU
Jak informovav Іnštitut rusyňskoho jazŷka i kulturŷ Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi (PU), v ponediľok 15-ho apriľa 2024-ho roku odbŷlo s’a svjatočne zasidaňa Akdemičnoj hromadŷ PU.
V ramkach ňoho udiľovala s’a i najvŷsša nahoroda univerzitŷ…
14.04.2024
Rozhovor. Kto bol prvý a najlepší Čechoslovák?
Keď je reč o československom odboji a o vzniku Československa, ako prví sa uvádzajú Masaryk, Štefánik, Beneš. No chýba ešte jedno kľúčové meno - novinár, literárny kritik, diplomat Bohdan Pavlů, dušou Slovák i Čech, osobnosť, na ktorú sa malo za…
14.04.2024
Ruský zlatý poklad a čs. legionáři
Pár slov úvodem
V posledních letech se v médiích čas od času objevují zprávy k otázce ruského zlatého pokladu, které jsou buď přímým obviněním, nebo naznačují, že snad jeho část v letech 1918-1920 měli ukradnout čs. legionáři. Většina těchto rů…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Marča:
-Mij frajir, jak Lewis Hamilton (viťaz Formuly 1) - furt skinčiť peršyj...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať