Rezolucija delegativ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv

Prynosyme vam cilŷj text Rezoluciji delegativ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv 

REZOLUCIJA DELEGATIV XVII. SVITOVOHO KONGRESU RUSYNIV

Delegatŷ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv v ramkach kongresovŷch aktivnostej projidnaly, potverdyly i vŷholosyly text Rezoluciji delegativ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv.

Preambula

Svitovŷj kongres Rusyniv (SKR) vece jak 32 rokiv združuje rusyňskŷ nacionalno-kulturnŷ organizaciji dijuči na Slovakiji, v Poľši, Maďar’sku, Chorvatiji, Rumuniji, Serbiji, Českij republici, na Ukrajini, v Kanadi i Spojenŷch štatach Amerykŷ.

Poslaňom SKR je združovaty i koordinovaty dijateľnosť rusyňskŷch nacionalno-kulturnŷch organizacij iz všŷtkŷch krajin, kotrŷ suť dobrovoľnŷma členamy SKR.

Keďže karpaťskŷ Rusynŷ ne majuť svoju materyňs’ku deržavu, Svitovŷj kongres Rusyniv bere na sebe kompetenciji realizaciji i reprezentaciji prav Rusyniv na osnovi MEMORANDUMA O DOVHODOBIJ SPIVPRACI, pidpysanoho čleňskŷma organizacijamy Svitovoho kongresu Rusyniv.

Osnovnŷm ciľom Memoranduma o dovhodobij spivpraci čleňskŷch organizacij Svitovoho kongresu Rusyniv je deklaracija spivpraci na MEDŽINARODNIJ UROVNY i potverdžiňa vzajemnoj koordinaciji, pry prosadžovaňu spoločnŷch ciliv vŷchoďačich iz Stanov občaňskoho združiňa SKR.

Storonŷ memoranduma dohovoryly s’a na vzajemnij medžinarodnij spivpraci i koordinaciji, kotra bude obs’ahovaty slidujuči oblasty: pidpora iniciativ, kotrŷ veduť do uznaňa rusyňskoj narodnostnoj menšŷnŷ v deržavach svita, de rusyňskŷ komunitŷ realno žŷjuť, reprezentacija i predstavľovaňa signatar’skŷch organizacij Rusyniv pry rišiňu medžinarodnŷch voprosiv povjazanŷch z rusyňskov narodnostnov menšŷnov, utrymovaňa sistematičnŷch kontaktiv z medžinarodnŷma i nadnarodnŷma organizacijamy, jak i z oficialnŷma deržavamy, kotrŷ vplyvajuť na dalšŷj rozvytok rusyňskoj narodnosty u sviti.

Svitovŷj kongres Rusyniv vŷslovľuje jednoznačnu solidarnosť i pidporu Ukrajini, žebŷ bŷla hodna boronyty s’a proty nezakonnoho vtorhneňa Rosiji.

SKR vitať namahŷ Evropskoj uniji napravľaty Ukrajinu na jij puty evropskoj integraciji.

Jak poviv predseda Evropskoj radŷ Šarls Mišel: Prava osob, kotrŷ naležať do menšŷn, suť centralnŷma pro fundamentalnŷ cinnosty Evropskoj uniji, i zato suť časťov Kopenhageňskŷch kriterij vstupu do Evropskoj uniji (rešpektovaňa i ochorona menšŷn).

SKR jasno vŷražať pidporu procesu skoršoho pryjaťa Ukrajinŷ jak kandidata do EU.

SKR pidporuje vladu Ukrajinŷ, žebŷ bŷla sposobna spovnyty všŷtkŷ požadavkŷ, kotrŷ treba spovnyty v zmŷsli dotrymaňa pravnŷch norm i prav nacionalnŷch menšŷn, jakŷ realizujuť s’a v EU.

Karpaťskŷ Rusynŷ žŷjuči na Ukrajini bojujuť za oboronu jej hranic’ i umerajuť za Ukrajinu, choc’ do dnešňoho dňa Ukrajina Rusyniv jak narodnosť ne pryznala.

XVII. Svitovŷj kongres Rusyniv zvertať s’a iz žadosťov o rišiňa voprosiv rusyňskoj narodnosty na Ukrajini, kotru posŷlať do predstavyteliv vladŷ Ukrajinŷ, vlad krajin, de žŷjuť Rusynŷ, Organizaciji zjedynenŷch narodiv, Radŷ Evropŷ i Evropskoho parlamentu.

Mŷ, delegatŷ i delegatkŷ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv, apelujeme na signatar’sku deržavu Ramkovoho dohovora o ochoroni narodnostnŷch menšŷn i Evropskoj chartŷ regionalnŷch abo menšŷnovŷch jazŷkiv – Ukrajinu, žebŷ svij pidpys pid dohovorom a chartov pereminyla v praktiku i v prypadi Rusyniv.

Žebŷ v slidujučim spysovaňu žŷteliv i Rusynŷ na Ukrajini mohly s’a jak lojalnŷ, zakonoposlušnŷ i mirnŷ žŷteli svojoj deržavŷ, kotrŷ naležať ku narodnostnij menšŷni, kotrŷ majuť svij materyňskŷj jazŷk, pryholosyty s’a ku svojij identičnosty, i bŷly vŷznanŷ vlasťamy jak okrema narodnostna menšŷna.

Delegatŷ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv vŷražajuť hluboke znepokojiňa odnosno jazŷkovoho zakona pryjatoho na Ukrajini, kotrŷj znyžuje prava narodnostnŷch menšŷn na Ukrajini, škodyť tvoriňu prav na slobodne vŷznaňa vlastnoho rusyns’koho jazŷka i pysma.

Delegatŷ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv pidporujuť žadosť o pravo na vŷznaja rusyňskoj identičnosty na Ukrajini, o jich prypoznaňa za okremu narodnostnu menšŷnu.

Rusynŷ na Pidkarpaťu (v Zakarpaťskij oblasty Ukrajinŷ) dovžnŷ maty vŷtvorene pravo na osvitu v svojim materyňskim rusyňskim jazŷku, pravo na rozvyvaňa vlastnoj kulturŷ, pravo na informaciji poserednyctvom drukovanŷch i elektroničnŷch medij v rusyňskim jazŷku, i pravo na služobne – ur’adne chosnovaňa jazŷka i pysma.

Punkt 1

 XVII. Svitovŷj kongres Rusyniv žadať:

- vŷznaty karpaťskŷch Rusyniv za okremŷj narod i avtochtonnu narodnostnu menšŷnu na Ukrajini, pryznaty jim všŷtkŷ prava v zhodi z medžinarodnŷma dohovoramy, kotrŷ Ukrajina pidpysala (Ramkovŷj dohovor o ochoroni narodnostnŷch menšŷn),
 
- daty v slidujučim spysovaňu žŷteliv na Ukrajini možlyvosť identifikovaty s’a jak karpaťskŷj Rusyn v oficialnŷch formular’ach (žebŷ Rusynŷ na Ukrajini maly u formular’ach spysovaňa žŷteliv okremu kolonku pro svoju narosdnosť – Rusyn, i okremu kolonku pro svij materyňskŷj jazŷk – rusyňskŷj, i žebŷ bŷly totŷ rezultatŷ publikovanŷ okremo, jak to je u všŷtkŷch evropskŷch demokratičnŷch deržavach, a ne bŷly rezultatŷ vrachovanŷ jak rezultatŷ subetnosu ukrajiňskoho naroda),
 
 -zapysaty karpaťskŷch Rusyniv do spysku korinnŷch narodiv Ukrajinŷ (žebŷ Ukrajina vŷznala Rusyniv na teritoriji Zakarpaťkoj oblasty Ukrajinŷ za okremŷj korinnŷj narod, v zhodi iz Zakonom o korinnŷch narodach Ukrajinŷ 5506),
 
- povnyty, z boku Ukrajinŷ, obovjazkŷ, kotrŷ vŷchoďať z Dohovoru o ochoroni narodnosnŷch menšŷn,
 
- zrušŷty takzvanŷj „Plan krokiv rišiňa problem Ukrajinciv-Rusyniv“pryjatŷj 7-ho oktobra 1996-ho roku, kotrŷj ne ohrožuje lem Rusyniv na Ukrajini, ale i v dalšŷch krajinach, de žŷjuť.
 

Punkt 2 

Svitovŷj kongres Rusyniv vŷslovľuje počlyvosť predsedovy Evropskoj radŷ Šarlsovy Mišelovy, predsydateľci Evropskoj komisiji Ursuli fon der Lejen, prezidentci Slovac’koj republikŷ Zuzani Čaputovij, prezidentci Venecijskoj komisiji Kler Bazi Malauri, vŷsokomu komisar’ovy Organizaciji pro bezpečnosť i spivpracu v Evropi pro narodnostnŷ menšŷnŷ Kairatovy Abdrachmanovy za to, že vz’aly do vidoma našŷ znepokojiňa, že prodovžujuť pozorno slidovaty, jak po suti prochoďať dialogŷ z predstavyteľamy rusyňskoj narostnostnoj menšŷnŷ, što do odpovidnoho zakonodavstva, a tak samo što do vŷpovniňa narodnostnŷch zakoniv i pravyl na mistnij i regionalnij urovny z boku Ukrajinŷ.

Svitovŷj kongres Rusyniv vjedno z inštitucijamy Evropskoj uniji je pryhotovelnŷj pomahaty Ukrajini v realizaciji reform narodnostnŷch zakoniv, potribnŷch pro narodnostnŷ menšŷnŷ.

Svitovŷj kongres Rusyniv prosyť, žebŷ v meni Rusyniv inštituciji Evropskoj uniji zvernuly s’a do Ukrajinŷ zo žadosťov pryznaty menšŷnovŷ prava rusyňskij narodnostnij menšŷni žŷjučij na Ukrajini, v dusi evropskŷch štandardiv, kotrŷ Ukrajina maje dotrymovaty.

Punkt 3 

Prosyme Radu Evropŷ pryjaty bazu danŷch (dokumentiv) rusyns’kŷch civilnŷch organzacij zaregistrovanŷch na Ukrajini za period ponad 30 rokiv, kotrŷ dokumentujuť žadosty o vŷznaňa rusyňskoho naroda na Ukrajini.

SKR žadať od Radŷ Evropŷ i Evropskoho parlamentu pidporyty pravo na vŷznaňa rusyňskoj identitŷ karpaťskŷch Rusyniv, o jich prypoznaňa za okremu narodnostnu menšŷnu na Ukrajini.

Punkt 4

Okreme zvertaňa delegativ je, žebŷ rusyňskŷ organizaciji namahaly s’a o navernuťa do chosnovaňa našoho materynskoho jazŷka pry cer’kovnŷch bohoslužiňach z ciľom zastavyty proces denacionalizaciji.

Punkt 5

XVII. Svitovŷj kongres Rusyniv zvertať s’a do vlad tŷch evropskŷch deržav, v kotrŷch organizaciji tak zvanŷch „Rusyniv-Ukrajinciv“ diskriminujuť Rusyniv, žebŷ zastavyty taku nezakonnu dijateľnosť.

Rezolucija delegativ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv bude zahnana prezidentovy Ukrajinŷ, Ver’chovnij radi Ukrajinŷ, jak i Radi Evropŷ, Organizaciji zjedynenŷch narodiv i Evropskomu parlamentu.

Poďakovaňa

Delegatŷ XVII. Svitovoho kongresu Rusyniv vŷslovľupjuť velyke poďakovaňa za materialnu i političnu pidporu:

Ministerstvu pro ľuďskŷ, menšŷnovŷ prava i socialnŷj dialog – ministrovy Tomislavovy Žigmanovy,

Deržavnomu sekretar’ovy Ministerstva pro ľuďskŷ, menšŷnovŷ prava i socialnŷj dialog Ninoslavovy Jovanovičovy

Pokrajiňskij obmudsmanci Dragani Čorič,

Pokrajiňskomu sekretariatu pro osvitu, prypysŷ, spravu i narodnostnŷ menšŷnŷ i pidpredsydateľovy Pokrajiňskoj vladŷ a pokrajiňskomu sekretar’ovy Žoltovy Sakalašovy,

Pokrajiňskomu sekretariatu pro kulturu, publične informovaňa i odnosynŷ v religijnŷma hromadamy a pokrajiňskomu sekretar’ovy Dragani Miloševič,

Pokrajiňskomu sekretariatu pro vŷsoku osvitu i naukovo-badateľsku dijateľnosť a pokrajiňskomu sekretar’ovy Zoranovy Miloševičovy,

Filozofičnij fakulti Univerzitŷ v Novim Sadi i dekanci Іvani Živančevič Sekeruš,

Vedučij kabinetu dekana Filozofičnoj fakultŷ Univerztŷ v Novim Sadi Іsidori Gordič Fiskovič,

Mistu Novŷj Sad i primatorovy mista Milanovy Ďuričovy,

Ministerstvu oboronŷ i ministrovy oboronŷ a pidpredsedovy vladŷ Serbiji Milošovy Vučevičovy,

Nacionalnomu sovitu rusyňskoj narodnostnoj menšŷnŷ i predsedovy Joakimovy Racovy,

Zavodu pro kulturu vojvodyňskŷch Rusyniv i dyrektorovy Sašovy Sabadošovy,

Opštyni Verbas i predsedovy opštynŷ Predragovy Rojevyčovy,

i narodnomu deputatovy Milanovy Glušcovy.

Poďakovaňa tak samo naležŷť čleňskij organizaciji – Stovaryšŷňu Lemkiv, za fundovaňa Premiji Vasyľa Turoka-Heteša.

19. 08. 2023 r.
 
Štefan Ľavynec’,
predseda Svitovoho kongresu Rusyniv i Svitovoj radŷ Rusyniv

žridlo:
https://www.lem.fm/rezolutsiya-delegativ-xvii-svitovoho-kongresu-rusiniv/

foto: Mykola Pocko