Vánoce v prosinci, či v lednu? Na Ukrajině řeší, zda slavit svátky „se Západem“
Kdy slavit Vánoce – 7. ledna, nebo 25. prosince? A kdo nosí dětem dárky? Děda Mráz? Svatý Mikuláš? To je diskuse, která se vede v ukrajinských domácnostech, v křesťanských komunitách i ve vysokých patrech politiky.
Oficiálně jsou na Ukrajině obě data státními svátky. Letos úřady kvůli invazi volno spojené s jakýmikoliv celostátními oslavami zrušily, na pozadí války se debata o vánočních oslavách zdá být triviální. Je to ale válka, co dělá mnohá kulturní témata, jako jsou náboženství či jazyk, aktuální více než kdy dříve.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času.
Ukrajinská pravoslavná církev, která tradičně slaví Vánoce 7. ledna, letos dovolila věřícím, aby si sami vybrali, které datum je jim milejší. Zatím nejde o úplné zrušení lednových oslav, nýbrž o možnost pořádat vánoční bohoslužby v prosinci.
„Moje starší děti, které už jsou studenty, odpověděly jednoznačně: rozhodnutí padlo 24. února (kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu – pozn. red.), Vánoce oslavíme s celým civilizovaným světem 25. prosince. Ty mladší s nimi souhlasily,“ prozradila výsledek rodinné porady Natalja Ropjanyková ze Lvova ukrajinské redakci webu BBC. Proti prý nejsou ani starší členové rodiny.
Rozdíl v datech všech křesťanských oslav je pozůstatkem historického vývoje země. Ukrajina totiž společně s Ruskem přešla na gregoriánský kalendář, který v 16. století zkorigoval nepřesné počítání přestupností v předešlém juliánském kalendáři, až v roce 1918.
Zatímco většina křesťanských církví včetně většiny pravoslavných tomu přizpůsobila i data svátků, ruská a s ní i ukrajinská církev setrvávaly u starého juliánského kalendáře. Umožnil jim to výnos sovětské vlády o odluce církve od státu. Veškeré křesťanské svátky mají takto stále posunuty na základě starého kalendáře vyjma Ukrajiny a Ruska rovněž církve v Gruzii, Srbsku a jeruzalémský pravoslavný patriarchát.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času. Počkat ale chce, až budou na takovou změnu připraveni sami Ukrajinci. Letošek by se tak měl stát testovacím rokem. Diecéze proto mají sledovat, o který termín bohoslužeb byl větší zájem.
Ukrajina patří k silně věřícím zemím, téměř 90 procent věřících se hlásí k pravoslaví. Stoupenců prosincových oslav sice v posledních letech přibývá, ale drtivá většina lidí přesto doteď slavila Vánoce až v lednu. Někteří Ukrajinci si nyní myslí, že by církev měla být v otázce aktivnější a ne pasivně čekat, jak se rozhodnou samy komunity.
Ukrajinský parlament už v podstatě umožnil věřícím slavit Vánoce podle gregoriánského kalendáře tím, že 25. prosinec ještě v roce 2017 uznal za státní svátek. To ovšem situaci zřejmě nevyřeší, spíše vytváří příležitost slavit Vánoce dvakrát. Ostatně to se nyní děje při oslavách nového roku – „starý“ nový rok slaví Ukrajinci 13. ledna.
„Myslím si, že zrušení 7. ledna a jakýsi násilný přechod by byl kontraproduktivní,“ okomentovala debatu v televizi ICTV poslankyně Jevhenija Kravčuková. I ona chce, aby změna byla postupná.
Ukrajinci mohou Vánoce slavit v prosinci, ruskému patriarchátu navzdory
Část Ukrajinců vnímá přechod k prosincovým oslavám Vánoc jako další krok k „civilizované evropské společnosti“. Někteří rodiče tak letos navíc chtějí upustit od obdarování dětí dědou Mrázem, který dárky nosí v Rusku, na Ukrajině a v některých dalších postsovětských státech na Nový rok.
„Dcera Alisa ví, že existuje děda Mráz a že je vymyšlený stejně jako Santa Claus. Vysvětluji jí, že děda Mráz je v Rusku, Santa Claus v Americe a u nás máme svatého Mikuláše,“ řekla BBC Kyjevanka Bohdana Olševská s tím, že část darů přinese dceři právě Mikuláš. Toho podle starého kalendáře slaví na Ukrajině 19. prosince. Na Vánoce dostane Alisa dárky od rodičů.
Jelizaveta Sůvová
zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vanoce-ukrajina-valka-oslavy-krestanstcvi-zapad-rusko.A221212_182120_zahranicni_albe
foto: Vánoce v Kyjevě
autor: V. Nesterenko
Aktuality
Zobraziť všetky20.07.2024
Významná postava kultúrneho života Podkarpatskej Rusi
KAIGL Ladislav (*10. 12. 1885, Praha - †1. 1. 1939, Rakovník), český správny úradník, maliar a pedagóg. Tesne pred prvou svetovou vojnou odišiel za prácou do Ruska, kde učil na gymnáziách. Počas vojny sa prihlásil k československým légiám a s ni…
17.07.2024
V Užhorode vysvätili nového gréckokatolíckeho biskupa
Po štyroch rokoch a dvoch dňoch bez sídelného biskupa dostala Mukačevská gréckokatolícka eparchia na Ukrajine svojho nového pastiera. Stal sa ním otec Teodor Macapula IVE, člen rehoľného Inštitútu vteleného Slova. Biskupská chirotónia (vysviacka…
16.07.2024
Klidný, vyrovnaný, připravený šel před 75 lety generál Heliodor Píka na popravu
Syn Milan Píka strávil s otcem poslední noc před jeho popravou, byl oběšen ráno 21. června 1949. „Není ve mně zloby, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost, pravda – snad jen dočasně – a šíří se nenávist, mstivost,“ napsal …
16.07.2024
Heliodor Píka – celý život ve službě vlasti
V úterý 21. června 1949, právě v den výročí staroměstské popravy sedmadvaceti českých pánů, vyhasl na šibenici postavené v areálu věznice v Plzni na Borech život hrdiny a vlastence generála Heliodora Píky. Muže, jenž se tak stal jednou z prvních o…
15.07.2024
Psychologický syndróm obete
V psychológii existuje pojem syndrómu obete – je to stav, pri ktorom človek považuje seba za obeť negatívnych činov iných ľudí alebo okolností. To sa prejavuje nielen v vnímaní sveta, ale aj v správaní. "Obeť" obviňuje z príčin svojich problémov…
15.07.2024
Rozhovor. Na Spiši bola v uhorských časoch taká chudoba, že Slováci chceli po príchode do USA zabudnúť na domov
Michael Kopanic Jr. sa narodil v americkom Youngstowne v roku 1954. Babka mu však inak ako „malý Michal“ nepovedala. Rozprávala totiž len po slovensky.
Kopanic je americký Slovák, potomok tých, ktorým sa na Slovensku hovorievalo „amerikánci“.…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Ujko Vasyľ:
-"Kiď mať žena velyku hruď, tak čolovik i čuje/cityť, že miži nyma dašto je..."
-"Kiď mať žena velyku hruď, tak čolovik i čuje/cityť, že miži nyma dašto je..."
![Náhľad publikácie](/assets/default/img/book.png)
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať