Vánoce v prosinci, či v lednu? Na Ukrajině řeší, zda slavit svátky „se Západem“
Kdy slavit Vánoce – 7. ledna, nebo 25. prosince? A kdo nosí dětem dárky? Děda Mráz? Svatý Mikuláš? To je diskuse, která se vede v ukrajinských domácnostech, v křesťanských komunitách i ve vysokých patrech politiky.
Oficiálně jsou na Ukrajině obě data státními svátky. Letos úřady kvůli invazi volno spojené s jakýmikoliv celostátními oslavami zrušily, na pozadí války se debata o vánočních oslavách zdá být triviální. Je to ale válka, co dělá mnohá kulturní témata, jako jsou náboženství či jazyk, aktuální více než kdy dříve.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času.
Ukrajinská pravoslavná církev, která tradičně slaví Vánoce 7. ledna, letos dovolila věřícím, aby si sami vybrali, které datum je jim milejší. Zatím nejde o úplné zrušení lednových oslav, nýbrž o možnost pořádat vánoční bohoslužby v prosinci.
„Moje starší děti, které už jsou studenty, odpověděly jednoznačně: rozhodnutí padlo 24. února (kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu – pozn. red.), Vánoce oslavíme s celým civilizovaným světem 25. prosince. Ty mladší s nimi souhlasily,“ prozradila výsledek rodinné porady Natalja Ropjanyková ze Lvova ukrajinské redakci webu BBC. Proti prý nejsou ani starší členové rodiny.
Rozdíl v datech všech křesťanských oslav je pozůstatkem historického vývoje země. Ukrajina totiž společně s Ruskem přešla na gregoriánský kalendář, který v 16. století zkorigoval nepřesné počítání přestupností v předešlém juliánském kalendáři, až v roce 1918.
Zatímco většina křesťanských církví včetně většiny pravoslavných tomu přizpůsobila i data svátků, ruská a s ní i ukrajinská církev setrvávaly u starého juliánského kalendáře. Umožnil jim to výnos sovětské vlády o odluce církve od státu. Veškeré křesťanské svátky mají takto stále posunuty na základě starého kalendáře vyjma Ukrajiny a Ruska rovněž církve v Gruzii, Srbsku a jeruzalémský pravoslavný patriarchát.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času. Počkat ale chce, až budou na takovou změnu připraveni sami Ukrajinci. Letošek by se tak měl stát testovacím rokem. Diecéze proto mají sledovat, o který termín bohoslužeb byl větší zájem.
Ukrajina patří k silně věřícím zemím, téměř 90 procent věřících se hlásí k pravoslaví. Stoupenců prosincových oslav sice v posledních letech přibývá, ale drtivá většina lidí přesto doteď slavila Vánoce až v lednu. Někteří Ukrajinci si nyní myslí, že by církev měla být v otázce aktivnější a ne pasivně čekat, jak se rozhodnou samy komunity.
Ukrajinský parlament už v podstatě umožnil věřícím slavit Vánoce podle gregoriánského kalendáře tím, že 25. prosinec ještě v roce 2017 uznal za státní svátek. To ovšem situaci zřejmě nevyřeší, spíše vytváří příležitost slavit Vánoce dvakrát. Ostatně to se nyní děje při oslavách nového roku – „starý“ nový rok slaví Ukrajinci 13. ledna.
„Myslím si, že zrušení 7. ledna a jakýsi násilný přechod by byl kontraproduktivní,“ okomentovala debatu v televizi ICTV poslankyně Jevhenija Kravčuková. I ona chce, aby změna byla postupná.
Ukrajinci mohou Vánoce slavit v prosinci, ruskému patriarchátu navzdory
Část Ukrajinců vnímá přechod k prosincovým oslavám Vánoc jako další krok k „civilizované evropské společnosti“. Někteří rodiče tak letos navíc chtějí upustit od obdarování dětí dědou Mrázem, který dárky nosí v Rusku, na Ukrajině a v některých dalších postsovětských státech na Nový rok.
„Dcera Alisa ví, že existuje děda Mráz a že je vymyšlený stejně jako Santa Claus. Vysvětluji jí, že děda Mráz je v Rusku, Santa Claus v Americe a u nás máme svatého Mikuláše,“ řekla BBC Kyjevanka Bohdana Olševská s tím, že část darů přinese dceři právě Mikuláš. Toho podle starého kalendáře slaví na Ukrajině 19. prosince. Na Vánoce dostane Alisa dárky od rodičů.
Jelizaveta Sůvová
zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vanoce-ukrajina-valka-oslavy-krestanstcvi-zapad-rusko.A221212_182120_zahranicni_albe
foto: Vánoce v Kyjevě
autor: V. Nesterenko
Aktuality
Zobraziť všetky30.04.2024
2% z Vašich daní
Uchádzame sa o Vašu priazeň...
Uveďte naše o.z. do svojho daňového priznania resp. vyhlásenia a my Vás potešíme knižným darom.
Notársky centrálny register určených právnických osôb
Informácie o určenej právnickej osobe
Evidenčné čí…
25.04.2024
Virológ Borecký – vedec, profesor, akademik s rusínskymi koreňmi
25. apríla uplynie sto rokov od narodenia významného virológa, imunológa a dlhoročného šéfa Virologického ústavu SAV Ladislava Boreckého, ktorý pochádzal z Uble, z rusínskej rodiny na Hornom Zemplíne.
V lete 1904 prišiel do Uble na Hornom Zempl…
16.04.2024
Pozvánka. RUSÍNSKÝ DEN v Lužickém semináři v Praze
Společnost přátel Lužice a Společnost přátel Podkarpatské Rusi vás zvou na
RUSÍNSKÝ DEN
v sobotu 20. 4. 2024 v Lužickém semináři v Praze.
Na programu, který začíná v 10 hodin dopoledne, jsou přednášky, beseda, divadlo i ochutnávka tradi…
16.04.2024
Pozvánka na premiéru do DAD
Obsahové posolstvo inscenácie Romulus Veľký na javisku prešovského DAD je mrazivo aktuálne
(Tlačová správa)
Prešov, 16. apríla – S otázkami či sme ako ľudská civilizácia schopní nejakej obnovy alebo sme už len chaotické spoločenstvo prichá…
15.04.2024
Vasyľovy Jaburovy uďilyly Zolotu medajlu PU
Jak informovav Іnštitut rusyňskoho jazŷka i kulturŷ Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi (PU), v ponediľok 15-ho apriľa 2024-ho roku odbŷlo s’a svjatočne zasidaňa Akdemičnoj hromadŷ PU.
V ramkach ňoho udiľovala s’a i najvŷsša nahoroda univerzitŷ…
14.04.2024
Rozhovor. Kto bol prvý a najlepší Čechoslovák?
Keď je reč o československom odboji a o vzniku Československa, ako prví sa uvádzajú Masaryk, Štefánik, Beneš. No chýba ešte jedno kľúčové meno - novinár, literárny kritik, diplomat Bohdan Pavlů, dušou Slovák i Čech, osobnosť, na ktorú sa malo za…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Restavrant. Ku stolu prychodyť chlop solidnoho vŷzerunku:
-Pozdravuju! Dovolyte, žebŷm Vam robyv spoločnosť?
-Hej, naj sja ľubyť...
-Rad bym sja Vam predstavyv - mene zovuť Nestor! Jem 15 rokiv deputatom narodnoho parlamentu, čestnŷj i porjadnŷj čolovik...!
-Ó, bars mi mylo! Ja jem - Marča, 15 rokiv VIP-prostitutka, iši panna...!
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať