Vánoce v prosinci, či v lednu? Na Ukrajině řeší, zda slavit svátky „se Západem“
Kdy slavit Vánoce – 7. ledna, nebo 25. prosince? A kdo nosí dětem dárky? Děda Mráz? Svatý Mikuláš? To je diskuse, která se vede v ukrajinských domácnostech, v křesťanských komunitách i ve vysokých patrech politiky.
Oficiálně jsou na Ukrajině obě data státními svátky. Letos úřady kvůli invazi volno spojené s jakýmikoliv celostátními oslavami zrušily, na pozadí války se debata o vánočních oslavách zdá být triviální. Je to ale válka, co dělá mnohá kulturní témata, jako jsou náboženství či jazyk, aktuální více než kdy dříve.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času.
Ukrajinská pravoslavná církev, která tradičně slaví Vánoce 7. ledna, letos dovolila věřícím, aby si sami vybrali, které datum je jim milejší. Zatím nejde o úplné zrušení lednových oslav, nýbrž o možnost pořádat vánoční bohoslužby v prosinci.
„Moje starší děti, které už jsou studenty, odpověděly jednoznačně: rozhodnutí padlo 24. února (kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu – pozn. red.), Vánoce oslavíme s celým civilizovaným světem 25. prosince. Ty mladší s nimi souhlasily,“ prozradila výsledek rodinné porady Natalja Ropjanyková ze Lvova ukrajinské redakci webu BBC. Proti prý nejsou ani starší členové rodiny.
Rozdíl v datech všech křesťanských oslav je pozůstatkem historického vývoje země. Ukrajina totiž společně s Ruskem přešla na gregoriánský kalendář, který v 16. století zkorigoval nepřesné počítání přestupností v předešlém juliánském kalendáři, až v roce 1918.
Zatímco většina křesťanských církví včetně většiny pravoslavných tomu přizpůsobila i data svátků, ruská a s ní i ukrajinská církev setrvávaly u starého juliánského kalendáře. Umožnil jim to výnos sovětské vlády o odluce církve od státu. Veškeré křesťanské svátky mají takto stále posunuty na základě starého kalendáře vyjma Ukrajiny a Ruska rovněž církve v Gruzii, Srbsku a jeruzalémský pravoslavný patriarchát.
Ukrajinská pravoslavná církev přiznává, že přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský je nevyhnutelný a je jen otázkou času. Počkat ale chce, až budou na takovou změnu připraveni sami Ukrajinci. Letošek by se tak měl stát testovacím rokem. Diecéze proto mají sledovat, o který termín bohoslužeb byl větší zájem.
Ukrajina patří k silně věřícím zemím, téměř 90 procent věřících se hlásí k pravoslaví. Stoupenců prosincových oslav sice v posledních letech přibývá, ale drtivá většina lidí přesto doteď slavila Vánoce až v lednu. Někteří Ukrajinci si nyní myslí, že by církev měla být v otázce aktivnější a ne pasivně čekat, jak se rozhodnou samy komunity.
Ukrajinský parlament už v podstatě umožnil věřícím slavit Vánoce podle gregoriánského kalendáře tím, že 25. prosinec ještě v roce 2017 uznal za státní svátek. To ovšem situaci zřejmě nevyřeší, spíše vytváří příležitost slavit Vánoce dvakrát. Ostatně to se nyní děje při oslavách nového roku – „starý“ nový rok slaví Ukrajinci 13. ledna.
„Myslím si, že zrušení 7. ledna a jakýsi násilný přechod by byl kontraproduktivní,“ okomentovala debatu v televizi ICTV poslankyně Jevhenija Kravčuková. I ona chce, aby změna byla postupná.
Ukrajinci mohou Vánoce slavit v prosinci, ruskému patriarchátu navzdory
Část Ukrajinců vnímá přechod k prosincovým oslavám Vánoc jako další krok k „civilizované evropské společnosti“. Někteří rodiče tak letos navíc chtějí upustit od obdarování dětí dědou Mrázem, který dárky nosí v Rusku, na Ukrajině a v některých dalších postsovětských státech na Nový rok.
„Dcera Alisa ví, že existuje děda Mráz a že je vymyšlený stejně jako Santa Claus. Vysvětluji jí, že děda Mráz je v Rusku, Santa Claus v Americe a u nás máme svatého Mikuláše,“ řekla BBC Kyjevanka Bohdana Olševská s tím, že část darů přinese dceři právě Mikuláš. Toho podle starého kalendáře slaví na Ukrajině 19. prosince. Na Vánoce dostane Alisa dárky od rodičů.
Jelizaveta Sůvová
zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vanoce-ukrajina-valka-oslavy-krestanstcvi-zapad-rusko.A221212_182120_zahranicni_albe
foto: Vánoce v Kyjevě
autor: V. Nesterenko
Aktuality
Zobraziť všetky15.09.2023
P.R. MAGOCSI: TRADÍCIA AUTONÓMIE NA KARPATSKEJ RUSI
MAGOCSI, Paul Robert. The Heritage of Autonomy in Carpathian Rus’. Historický časopis, 2017, 65, 1, pp. 79-97, Bratislava.
Bи можете знайти статтю українською TYT: Традиція автономії на Карпатської Русі включаючи Закарпаття
Keď sa Soviets…
14.09.2023
Rozhovor: Kto sú Rusíni?
Profesor Michal Šmigeľ je Rusín a týmto etnikom žijúcim na úpätí Karpát vo viacerých štátoch sa aj ako historik z Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici zaoberá.
Isté sympatie k Rusku pretrvávajú a časť Rusínov, ako aj Slovákov je podľa pr…
13.09.2023
Koľkokrát chceli zabiť Jozefa Tisa
Koľko pokusov o atentát bolo na politika a neskôr aj prezidenta ľudáckeho štátu Jozefa Tisa? Podľa rôznych zdrojov minimálne päť. Vraj ho chceli zlikvidovať nacisti aj komunisti, Česi, Slováci, Nemci aj Rusi. Prečo sa žiadny pokus nevydaril, ba …
12.09.2023
Ocenili najlepšie knihy PSK za rok 2022
Knihy roka 2022 Prešovského samosprávneho kraja (PSK) sú známe. Spoznali sme najlepšie tituly pre deti i pre dospelých, náučné publikácie aj víťazné literárne diela v hlasovaní verejnosti. V poradí 6. ročník krajskej knižnej súťaže vyvrcholil v …
11.09.2023
Ivan Pop: ILLÉS-ILYÁSEVICS József
ILLÉS-ILYÁSEVICS József ( *10.11.1871 Chust, dnes Ukrajina - †19.1.1944 Budapešť, Maďarsko), právník, maďarský politik rusínského původu. Patřil k té časti rusínské inteligence, jež se ztotožnila s idejí maďarského politického národa a maďarského …
10.09.2023
Posvätný obraz alebo len kultúrne dedičstvo
Fascinujúco komplikované dejiny Rubľovovej Trojice
Ikona Trojice nikdy nebola zvlášť uctievaná v Ruskej pravoslávnej cirkvi. O jej popularitu sa pričinili najmä svetskí odborníci.
Trojica od Andreja Rubľova je nepochybne najznámejšou ruskou …
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Vasyľ telefonuje z kamaratom z Ruska:
-Čuv jes? Vodka u nas potuňala...!
- To už až taka bida u Vas, tam v Rusku, vodka tuňat...? zviduje sja Vasyľ.
- Ňi, bida nastane až kiď vodka bude zadarmo... 100gram každomu - pered utokom/atakom...!

Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať