Byl bych rád, aby se vědělo o rozsáhlých kulturních i společenských aktivitách Rusínů v Česku, říká Jura Kapac
Oficiálním zástupcem Česka ve Světové radě Rusínů je Společnost přátel Podkarpatské Rusi. Na nedávném Světovém kongresu byl do předsednictva rady na příští dva roky, tedy na období let 2023–2025, zvolen náš člen Jura Kapac. Mladý Rusín, který má velké plány. Mluvili jsme s ním hned po jeho návratu z Nového Sadu.
S jakými ambicemi jste místo v Radě přijal?
Chtěl bych se pokusit zahájit rozsáhlejší spolupráci rusínských spolků v naší zemi. Máme tu více organizací, a spolupráce mezi námi není vždycky úplně ideální. Například v oblasti informovanosti. Informace, které se k nám z různých zdrojů dostávají, mezi sebou sdílíme nedostatečně. Není jich moc, přesto by se měly dostat ke všem. Ty spolky, které o to budou stát, bych chtěl držet neustále v obraze. Všichni, kterým na tom záleží, by měli vědět, co se odehrává jednak ve Společnosti přátel Podkarpatské Rusi, jednak obecně s rusínskou menšinou v České republice. Jaké aktivity vyvíjí, jaké akce se tu pořádají, obecně – co se u nás kolem Rusínů a jejich přátel děje.
Tím tedy začnete?
Ano. V další fázi bych chtěl přitáhnout k naší činnosti a k problematice Rusínů nové zájemce. Víme, že se kvůli válce na Ukrajině do Česka nastěhovalo hodně uprchlíků, mezi kterými jsou i Rusíni z Podkarpatí. Někteří by možná měli zájem vstoupit do naší organizace nebo se podílet na životě naší diaspory, naší menšiny. Uvidíme, co se za ty dva roky podaří.
To spojení zní možná paradoxně, nicméně: chcete i do budoucna vyvážet českou rusínskou kulturu do světa?
Samozřejmě. Na kongresu v Novém Sadu jsme zmiňovali, že se naši členové ve spolupráci s Rusíny z Podkarpatí čile podílejí na různých aktivitách, třeba kulturních nebo například v oblasti překladu počítačových her. Nebo vytvářejí online webové projekty týkající se rusínské literatury, hudby, folklóru a dalších oblastí života. A samozřejmě, a to se vracím k té informovanosti, by o tom měli vědět všichni Rusíni. Možná si někdo řekne: zase tolik Rusínů tady v České republice není, a tak se tu nic moc neděje, ale není to tak. Jen o tom spousta lidí asi neví. To bych chtěl změnit.
TOMÁŠ PILÁT
Aktuality
Zobraziť všetky09.07.2025
Vatikán povolil mariánsky kult na hore Zvir, zjavenia však oficiálne neuznal
Dikastérium vydalo stanovisko k Litmanovej.
SITA
Tlačová agentúra
LITMANOVÁ. Vatikánske Dikastérium pre náuku viery v stredu zverejnilo oficiálne stanovisko k mariánskej úcte na hore Zvir v Litmanovej v okrese Stará Ľubovňa.
Týka sa údaj…
08.07.2025
Konec československé Podkarpatské Rusi
Jiří Plachý
Osvobozením nejvýchodnější části republiky Rudou armádou začal systematický tlak sovětských sil proti činnosti obnovených československých úřadů.
Před pětasedmdesáti lety, 22. ledna 1946, se zřízením Zakarpatské oblasti Ukrajin…
07.07.2025
Ako si Stalin odkrojil Podkarpatskú Rus. V hre bolo aj východné Slovensko
Viete, že Československo bolo jediným štátom protihitlerovskej koalície, ktorý vyšiel z druhej svetovej vojny s územnou stratou? Pritom Josif Stalin ubezpečoval prezidenta Edvarda Beneša, že sa obnoví v pôvodných hraniciach. Ale práve sovietsky …
06.07.2025
SOVA Petro (*1894 †1984)
SOVA Petr Petrovič (*11.7.1894 Hajtovka, okr. St. Ľubovňa - †10.6.1984 Užhorod, Ukrajina), rusínský politik a kulturní činitel rusofílského směru. Maturoval na gymnáziu v Prešově (1913), absolvoval právnickou akademii v Košicích (1923). V březnu…
06.07.2025
KLOČURAK Štěpán (*1895 †1980)
KLOČURAK Štěpán (* 27.2.1895 Jasiňa, dnes Ukrajina, † 18.2.1980 Praha), rusínsky politik ukrajinského směru. Studoval na užhorodském a sihoťském gymnáziu, absolvoval Právnickou akademii v Marmarošské Sihoti. V roce 1915 narukoval do rakousko-uh…
06.07.2025
HASAL Antonín Bohuslav (*1883 †1960)
HASAL Antonín Bohuslav (krycí jméno Nižborský) (* 7.1.1883 Nová Huť pod Nižborem, †22.4.1960 Washington, USA), český důstojník, legionář a československý generál.
Maturoval na Vyšším reálném gymnáziu v Rakovníku. V roce 1913 absolvoval školu …
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Paraska:
-Chlopi soj často myľať: šuvna - šuvňi namaľuvana...

Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať