Československo - stát, který zklamal

Kniha Mary Heimannové, která se dostává českému čtenáři do ruky, je na historickou práci nezvykle vášnivá, neúprosná a tvrdá. Popisuje vznik Československa od jeho založení v roce 1918 až po rozdělení v roce 1992 - od začínající demokracie, přes nacistickou okupaci, komunistickou diktaturu, Sovětskou invazi, normalizaci a konečně opět přechod k demokracii. Její největší přednost je právě v tom, že se nesnaží českému nebo slovenskému čtenáři zalíbit. Jako by z každé stránky textu znělo poslání – Historie by neměla být propagandou. Neměla by „vychovávat“ skládáním nepravdivých mýtů o vlastní výlučnosti, hrdinství či utrpení. Neměla by zamlčovat nebo omlouvat. Protože jedině pravda je v historii jedinou hodnotou a měřítkem. A jedině taková pravda může vytvářet společnost v demokracii. Autorka se pokusila zbavit dějiny Československa mýtů a postavila je proto především na narativu národních menšin a jejich vztahu k umělé „československé“ většině. Hlavním tématem se pro ni proto stává střetnutí nikdy neuspokojených nacionalismů, násobený později ještě iracionalitou totalitních ideologií. Jde o netradiční pohled, vymykající se zavedenému pragocentristickému „českému“ vnímání minulosti. První anglické vydání knihy Czechoslovakia: The State That Failed, které vyšlo v v roce 2009 v nakladatelství Yale University Press, rozvířilo na všech stranách obrovské emoce. 

Masaryk toužil po vlivu a moci, ovládal propagandu
Představa, že Tomáš Garrigue Masaryk byl jen filosof s vysokými ideály, je zavádějící.
"Velmi dobře ovládal propagandu," říká historička Mary Heimannová..."
Videorozhovor: Mary Heimannová byla hostem Emmy Smetany v DVtv. | Video: Emma Smetana
 

Ta kniha prostě musí vyjít a dříve či později určitě vyjde. K problémům vzniku Československa jako státu nejen Čechů (státu proponovanému původně jako Švýcarsko), k jeho proměnám, jeho „scvrkávání", se budeme znovu a znovu vracet. Vaše kniha nepochybně přispěje k tomu, aby živé vědomí a svědomí kolem této otázky s námi zůstalo co nejdéle. Už některé věci nenapravíme, ale můžeme zpřesnit své představy o tom, jací jsme byli a jací bychom být měli v dnešní Evropě. Budeme se pořád muset potýkat s mýty, s pověrami. Některé jsou nevykořenitelné. Věřím, že Vaše kniha přispěje pročištění ovzduší v této zemi. Ale bude to bolet. 
Petr Pithart 
Konference Zrození národů v rámci 23. ročníku Festivalu spisovatelů, z diskuse  na téma „Zrození a smrt Československa“ - Senát Parlamentu ČR, Praha 2013

Podle jejich úsudku není „úžasná ani tolik kvůli tomu, že by předkládala nové skutečnosti“ (ačkoli přinesla i svůj díl „kutání v archivech“), nýbrž proto, že vidí v náležitě zdrsnělé podobě historii, která při zploštěném pohledu běžném za studené války zůstávala skryta“, totiž projevy „české bezohlednosti“ vůči menšinám a nečeským národnostem v dnes už zaniklém československém státu. Mary Heimannová je v současnosti profesorkou moderních dějin na Univerzitě v Cardiffu ve Walesu a členka Královské historické společnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzitě v Oxfordu, kde získala v roce 1993 doktorát. Jako zavedená historička anglické katolické historie se poprvé začala zajímat o československé dějiny v rámci výukového experimentu, pomocí kterého hledala způsob, jak svým studentům oživit a přiblížit mezinárodní vztahy. Brzy ji historie Československa fascinovala natolik, že odložila vše ostatní, naučila se česky a přestěhovala´se do Prahy, kde strávila dva roky intenzivním archivním výzkumem.

Autor: HEIMANNOVÁ MARY
ISBN: 978-80-87595-86-2
Nakladatelství: Petrkov
Rok vydání: 2020
Počet stran: 404
Rozměry: 248 x 180 x 43 mm
Jazyk: čeština

POZNÁMKA VYDAVATELE
Publikace je patrně nejznámější prací britské historicky moderních dějin Mary Heimannové, která působí na univerzitě v Cardiffu. Badatelka strávila poměrně velmi dlouhou dobu v České republice, kde zkoumala pramenný materiál a získávala informace pro svou knihu. Její úsilí přineslo pozoruhodný výsledek, byť se všemi jejími názory a závěry nelze jednoznačně souhlasit. Vcelku lze akceptovat její závěry o vzniku Československa, kde se poměrně velmi kriticky staví k tomu, do jaké pozice dostali tehdy vládnoucí Češi Němce a Madary v novém státě. V podstatě je možné říci, že nástupnický stát zdědil mnohé problémy staré monarchie (vyvolané především postavením jednotlivých národů), aniž měl k dispozici nějaký nástroj, jímž by tyto problémy byl schopen efektivněji řešit. V této souvislosti nelze přehlédnout skutečnost, že vztahy nového státu prakticky se všemi sousedy (kromě Rumunska) nebyly dobré. Pohled Heimannové na Československo je ovlivněn několikerým selháním během krátké historické doby (1938,1948,1968), koneckonců podtitul práce by se dal překládat i jako Stát, který selhal (The State That Failed). Sotva přijatelný je názor, žc „takzvaná ,květnová krize‘ v roce 1938... byla vyvolána neoprávněnou vojenskou provokací ze strany Československa“ (s. 82). Podobně nemůže v žádném případě soudný odborník ani poučený laik souhlasit s tvrzením, že „prvníčeskoslovenská republika... začala a také skončila krátkým obdobím vojenské diktatury" (s. 52). Poněkud žertovně vyznívá informace autorky, že nová Československá církev, byla „složená z přežívajících husitských skupin". Nelze souhlasit ani se závěrem, že se „v Praze, v níž se po každé vlně židovských či politických uprchlíků z Říše (nejprve ze samotného Německa, poté z Rakouska po Anschlussu a nakonec z anektovaných Sudet) pokaždé zvedla vlna antisemitismu." (s. 103), pro který autorka neuvádí žádné relevantní důkazy. Na druhé straně jsou mnohé názory Heimannové pozoruhodným podnětem k zamyšlení a případné diskusi o otázkách a problémech, které byly z různých důvodů doposud přinejmenším opomíjeny, což bylo impulsem k vydání její knihy.
Prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc., Praha, podzim 2019

zdroj:
https://www.academiaknihy.cz/kniha/ceskoslovensko-stat-ktery-zklamal/