MYTRO POP *1941

16.04.2026


(* 16. 4. 1941 Strabičovo, dnes Ukrajina), rusínský lingvista a regionalista.

 

русинська мова 




Absolvoval slovanské oddělení Filozofické fakulty Leningradské univerzity. Je spoluautorem prvních moderních průvodců v SSSR po památkách Podkarpatské Rusi (V gorach i dolinach Zakarpatja, Moskva, 1971; Užhorod a Mukačevo, v angličtině a francouzštině, Moskva, 1987).

Od roku 2000 se aktivně zapojil do rusínského hnutí na Podkarpatské Rusi, byl zvolen předsedou Společnosti podkarpatských Rusínů, usiloval o uznání Rusínů vládou Ukrajiny jako svébytného národa, navázal těsnou spolupráci s rusínskými organizacemi na Slovensku a v Maďarsku. Rozpracoval kulturně-osvětový program rusínského hnutí na Podkarpatsku a přípravu kodifikace současného rusínského literárního jazyka.

Sestavil a vydal několik rusínských slovníků (Rusynskyj sinonimičnyj slovar, 2001; Rusynsko-russkyj, Russko-Rusynskyj slovar, Užhorod, 2005; Rusynskij interesnyj slovaryk, Užhorod, 2005; velký Rusínsko-ukrajinsko-russkyj – Russko-ukrajinsko-rusinskyj slovnik, Užhorod, 2007), dějiny města Mukačeva, dějiny podkarpatských klášterů, hradů a zámků, přehled architektonických památek kraje a publikaci Podkarpatská Rus – osobnosti kultury, vědy, historie (Podkarpatska Rus – dejateli kultury, nauki, istorii), Užhorod, 2016.. Napsal také rusínské dějiny Podkarpatské Rusi (Istorija Podkarpatskoji Rusy, Užhorod, 2005).

V roce 2001 inicioval souběžně s úředním sčítáním lidu rusínské sčítání, které prokázalo záměrnou falzifikaci národnostního složení obyvatelstva na Podkarpatské Rusi ukrajinskými úřady. Spolu s rusínskými pedagogy založil síť soukromých rusínských nedělních tříd, pro které napsal učebnice dějepisu a zeměpisu. Skepticky hodnotí tzv. světové rusínské hnutí a jeho organizační strukturu, Světový rusínský kongres a Světovou rusínskou radu, prosazuje nutnost konkrétní organické práce mezi rusínským obyvatelstvem a zapojení rusínských spolků do struktur EU.

Nositel ceny Alexandra Pavloviče Národní rady Rusínů Podkarpatska za rok 2007 a ceny A. Hodinky (Maďarsko, 2008).

prof. Ivan Pop

**********

 

 МИТРО ПОП *1941

(* 16. 4. 1941, Страбічово, днесь Україна), русиньскый лінґвіст і реґіоналіст.

Закінчів славяньскый одбор Філозофічной факулты Ленінґрадьской універзіты. Є співавтором першых модерных путівників у СССР по памятках Підкарпатьской Руси (В горах і долинах Закарпатя, Москва, 1971; Ужгород і Мукачево, по анґліцькы і французькы, Москва, 1987).

Од року 2000 ся актівно залучів до русиньского руху на Підкарпатьскій Руси. Быв обраный за голову Общества підкарпатьскых Русинів, усиловав ся о вызнаня Русинів Україньсков владов як самобытного народа і надвязав тїсну співпрацу з русиньскыма орґанізаціями на Словакії і в Мадярьску. Розпрацовав културно-освітній проґрам русиньского руху на Підкарпатю і приправу кодіфікації сучасного русиньского літературного языка.

Склав і выдав дакілько русиньскых словників (Русиньскый синонімічный словарь, 2001; Русиньско-руськый, Русько-русиньскый словарь, Ужгород, 2005; Русиньскый інтересный словарик, Ужгород, 2005; великый Русиньско-україньско-руськый – Русько-україньско-русиньскый словник, Ужгород, 2007), історію міста Мукачова, історію підкарпатьскых монастырів, градів і замків, перегляд архітектурных памяток краю і публікацію Підкарпатьска Русь – особности културы, наукы, історії (Подкарпатска Русь – дїятелї културы, наукы, історії), Ужгород, 2016. Написав тыж русиньску історію Підкарпатьской Руси (Історія Підкарпатьской Руси, Ужгород, 2005).

У 2001-ім році паралелно з урядным переписом населіня ініціовав русиньскый перепис, котрый доказав замірну фалзіфікацію народностного зложіня населіня на Підкарпатьскій Руси україньскыма властями. Вєдно з русиньскыма педаґоґами основав сїть пріватных русиньскых недїльных класів, про котры написав учебникы історії і ґеоґрафії. Скептічно оцінює тзв. світовый русиньскый рух і ёго орґанізачну штруктуру, Світовый русиньскый конґрес і Світову русиньску раду; просаджує потребу конкретной орґанічной роботы меджі русиньскым населінём і залучіня русиньскых сполків до штруктур ЕУ.

Носитель Цїны Александра Павловіча Народной рады Русинів Підкарпатя за рік 2007 і Цїны А. Годинкы (Мадярьско, 2008).

проф. Іван Поп

Aktuality

Zobraziť všetky
10.09.2026

Pred 107 rokmi spojil Saint-Germain Podkarpatskú Rus s Československom

Sľúbená autonómia však zostala nenaplnená Dňa 10. septembra 1919 bol položený medzinárodnoprávny základ začlenenia Podkarpatskej Rusi do Československej republiky. Nový štát sa zároveň zaviazal, že rusínskemu územiu južne od Karpát …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
08.09.2026

Nestor Kukoľnik: syn karpatského Rusína, ktorý patril k hviezdam Puškinovej epochy

Bol básnikom, dramatikom, prozaikom, novinárom, vydavateľom, znalcom umenia, hudobníkom aj vysokým štátnym úradníkom. Nestor Kukoľnik sa narodil v Petrohrade, tvoril po rusky a svojím životom bol pevne spätý s Ruskou ríšou. Na karpatský pôvod sv…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
07.09.2026

Malé obce môžu získať do 3 500 eur bez spolufinancovania

Najviac peňazí smeruje do Prešovského kraja Ministerstvo investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie SR vyhlásilo dotačnú výzvu Milión pre malé obce. Samosprávy s najviac 500 obyvateľmi môžu získať od 1 000 do 3 500 eur na nákup stavebnéh…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
04.09.2026

Spadol na Medzilaborce Starlink? Nie to len Warhol je späť. Jeho múzeum otvorili vo veľkom štýle.

Rekonštrukcia stála takmer 16 miliónov eur. Jana Otriová redaktorka Nedá sa len tak jednoducho opísať, čo všetko sa zmenilo. Musíte sa po múzeu prejsť, pobudnúť tam istý čas, navnímať celú atmosféru, vysvetlili z prešovskej župy, preč…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
03.09.2026

Warholovo múzeum v Medzilaborciach sa po troch rokoch opäť otvorí verejnosti

Príde aj umelcov synovec Donald. TASR Medzinárodný nočný vlak z Prahy bude v piatok (4. 9.) mimoriadne pokračovať z Humenného až do Medzilaboriec. Mimoriadne spojenie súvisí so znovuotvorením Múzea moderného umenia Andyho Warhola, kt…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
02.09.2026

ARCHÍV 1991: Keď osud Warholovho múzea visel na vlásku

Niekoľko mesiacov pred otvorením Múzea moderného umenia Andyho Warhola v Medzilaborciach nebolo vôbec isté, či sa celý projekt podarí zachrániť. Rekonštrukcia starej pošty viazla, termíny sa odsúvali a americká strana upozorňovala, že jej trpe…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Parobok Marči.
-Suche vyno budeš?
-Syp, basnyku...!
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať