MYTRO POP *1941
(* 16. 4. 1941 Strabičovo, dnes Ukrajina), rusínský lingvista a regionalista.
русинська мова
Absolvoval slovanské oddělení Filozofické fakulty Leningradské univerzity. Je spoluautorem prvních moderních průvodců v SSSR po památkách Podkarpatské Rusi (V gorach i dolinach Zakarpatja, Moskva, 1971; Užhorod a Mukačevo, v angličtině a francouzštině, Moskva, 1987).
Od roku 2000 se aktivně zapojil do rusínského hnutí na Podkarpatské Rusi, byl zvolen předsedou Společnosti podkarpatských Rusínů, usiloval o uznání Rusínů vládou Ukrajiny jako svébytného národa, navázal těsnou spolupráci s rusínskými organizacemi na Slovensku a v Maďarsku. Rozpracoval kulturně-osvětový program rusínského hnutí na Podkarpatsku a přípravu kodifikace současného rusínského literárního jazyka.
Sestavil a vydal několik rusínských slovníků (Rusynskyj sinonimičnyj slovar, 2001; Rusynsko-russkyj, Russko-Rusynskyj slovar, Užhorod, 2005; Rusynskij interesnyj slovaryk, Užhorod, 2005; velký Rusínsko-ukrajinsko-russkyj – Russko-ukrajinsko-rusinskyj slovnik, Užhorod, 2007), dějiny města Mukačeva, dějiny podkarpatských klášterů, hradů a zámků, přehled architektonických památek kraje a publikaci Podkarpatská Rus – osobnosti kultury, vědy, historie (Podkarpatska Rus – dejateli kultury, nauki, istorii), Užhorod, 2016.. Napsal také rusínské dějiny Podkarpatské Rusi (Istorija Podkarpatskoji Rusy, Užhorod, 2005).
V roce 2001 inicioval souběžně s úředním sčítáním lidu rusínské sčítání, které prokázalo záměrnou falzifikaci národnostního složení obyvatelstva na Podkarpatské Rusi ukrajinskými úřady. Spolu s rusínskými pedagogy založil síť soukromých rusínských nedělních tříd, pro které napsal učebnice dějepisu a zeměpisu. Skepticky hodnotí tzv. světové rusínské hnutí a jeho organizační strukturu, Světový rusínský kongres a Světovou rusínskou radu, prosazuje nutnost konkrétní organické práce mezi rusínským obyvatelstvem a zapojení rusínských spolků do struktur EU.
Nositel ceny Alexandra Pavloviče Národní rady Rusínů Podkarpatska za rok 2007 a ceny A. Hodinky (Maďarsko, 2008).
prof. Ivan Pop
**********
МИТРО ПОП *1941
(* 16. 4. 1941, Страбічово, днесь Україна), русиньскый лінґвіст і реґіоналіст.
Закінчів славяньскый одбор Філозофічной факулты Ленінґрадьской універзіты. Є співавтором першых модерных путівників у СССР по памятках Підкарпатьской Руси (В горах і долинах Закарпатя, Москва, 1971; Ужгород і Мукачево, по анґліцькы і французькы, Москва, 1987).
Од року 2000 ся актівно залучів до русиньского руху на Підкарпатьскій Руси. Быв обраный за голову Общества підкарпатьскых Русинів, усиловав ся о вызнаня Русинів Україньсков владов як самобытного народа і надвязав тїсну співпрацу з русиньскыма орґанізаціями на Словакії і в Мадярьску. Розпрацовав културно-освітній проґрам русиньского руху на Підкарпатю і приправу кодіфікації сучасного русиньского літературного языка.
Склав і выдав дакілько русиньскых словників (Русиньскый синонімічный словарь, 2001; Русиньско-руськый, Русько-русиньскый словарь, Ужгород, 2005; Русиньскый інтересный словарик, Ужгород, 2005; великый Русиньско-україньско-руськый – Русько-україньско-русиньскый словник, Ужгород, 2007), історію міста Мукачова, історію підкарпатьскых монастырів, градів і замків, перегляд архітектурных памяток краю і публікацію Підкарпатьска Русь – особности културы, наукы, історії (Подкарпатска Русь – дїятелї културы, наукы, історії), Ужгород, 2016. Написав тыж русиньску історію Підкарпатьской Руси (Історія Підкарпатьской Руси, Ужгород, 2005).
У 2001-ім році паралелно з урядным переписом населіня ініціовав русиньскый перепис, котрый доказав замірну фалзіфікацію народностного зложіня населіня на Підкарпатьскій Руси україньскыма властями. Вєдно з русиньскыма педаґоґами основав сїть пріватных русиньскых недїльных класів, про котры написав учебникы історії і ґеоґрафії. Скептічно оцінює тзв. світовый русиньскый рух і ёго орґанізачну штруктуру, Світовый русиньскый конґрес і Світову русиньску раду; просаджує потребу конкретной орґанічной роботы меджі русиньскым населінём і залучіня русиньскых сполків до штруктур ЕУ.
Носитель Цїны Александра Павловіча Народной рады Русинів Підкарпатя за рік 2007 і Цїны А. Годинкы (Мадярьско, 2008).
проф. Іван Поп
Aktuality
Zobraziť všetkyPred 107 rokmi spojil Saint-Germain Podkarpatskú Rus s Československom
Nestor Kukoľnik: syn karpatského Rusína, ktorý patril k hviezdam Puškinovej epochy
Malé obce môžu získať do 3 500 eur bez spolufinancovania
Spadol na Medzilaborce Starlink? Nie to len Warhol je späť. Jeho múzeum otvorili vo veľkom štýle.
Warholovo múzeum v Medzilaborciach sa po troch rokoch opäť otvorí verejnosti
ARCHÍV 1991: Keď osud Warholovho múzea visel na vlásku
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Parobok Marči.
-Suche vyno budeš?
-Syp, basnyku...!