Petr Sokol: Překvapení z Vatikánu 

Přichází Lev XIV., papež z Chicaga, který je ale volbou Jihoameričan

Neevropan
Přestože byl největším favoritem před konkláve státní sekretář, a tedy fakticky premiér vatikánského městského státu Ital Pietro Parolin, kardinálové se rozhodli do Evropy papežský úřad nevrátit. Raději zlomili další předsudek, podle něhož nikdy nebude v čele katolické církve nikdo ze Spojených států, protože ty jsou světovou velmocí a papež by měl být v určitém ohledu spíše jejich protiváhou. V době vlády Donalda Trumpa ale může hrát roli i to, že část církve v USA proti jeho politice stojí v poměrně značné opozici. Kardinál Prevost, rodák z Chicaga, byl navíc označován za nejméně „amerického“ kardinála z těch, kteří pochází z USA, což jinými slovy popisuje fakt, že jeho názory například na migraci se současnému americkému prezidentovi příliš líbit nebudou.

Volba Neevropana potvrzuje, že církev si uvědomuje, že nejvíc jejích věřících dnes nežije na starém kontinentu a úplně nejvíce jich pochází právě z Ameriky. Na rozdíl od Františka ale kardinál Prevost nebude „papežem z konce světa“, protože v posledních letech působil jako oblíbený spolupracovník papeže v římské kurii, kde mimo jiné vedl dikastérium (dalo by se říct ministerstvo) pro jmenování nových biskupů, což mu mohlo pomoct v celosvětové známosti mezi kardinály.

Misionář i organizátor
Vzhledem ke svým zkušenostem z Peru, kde strávil dlouhé roky, bude Lev XIV. vnímán spíše jako latinskoamerický papež, a tedy pokračovatel svého předchůdce Františka. Určitě ovšem nebude jeho kopií. Lev XIV. má totiž nejenom dvojí regionální identitu z obou částí Ameriky, ale také dvojí zkušenost, co se týče praxe uvnitř církve. Na jednu stranu působil dlouhé roky jako misionář v odlehlých částech chudého Peru, a byl tedy v církevní první linii, na druhou stranu se ovšem na několik let stal nejvyšším představeným celého augustiniánského řádu, a má tedy zkušenost s řízením celosvětové církevní organizace. Právě v tomto druhém prvku nyní mnozí vidí velkou výhodu, kdy názorově nebude Lev XIV. v rozporu s reformami, které začal František, ale přidá k nim větší zkušenosti a důraz na dobré řízení celé církevní struktury, což byla oblast, v níž předcházející papež tolik nevynikal.

Lev XIV. bude také dalším řeholníkem v nejvyšším církevním úřadu. Zatímco František se stal historicky prvním jezuitou v čele církve, Lev bude dalším z augustiniánů, kteří byli do tohoto úřadu zvoleni. Někdy se mylně o jednotlivých řádech mluví jako o politických stranách v řadách církve. To neplatí. Spíše se dá říct, že jednotlivé řády mají různé priority a tradice, které logicky jejich členy v papežském úřadu ovlivňují. V profilu Lva XIV. je proto třeba zdůraznit i to, že jeho řád byl tradičně žebravý a orientovaný na nemajetnost, protože navazuje na učení svatého Augustýna.

Sociální Lev  
Nový papež si vybral jméno Lev a bude v pořadí čtrnáctým papežem tohoto jména. Výběr papežského jména je považován za jakýsi první programový manifest nového Svatého otce, protože ukazuje, k jakým předchůdcům se bude chtít během svého pontifikátu vztahovat. U nového papeže se zřejmě jedná hlavně o Lva XIII., který vykonával papežský úřad v závěru 19. století a položil základy katolického sociálního učení. To shrnul ve své encyklice Rerum novarum, která měla kromě jiného čelit marxismu a ukázat dělníkům zájem církve o jejich sociální problémy. V tomto ohledu je nové jméno i odkazem na jihoamerické zkušenosti nového papeže, protože v tomto regionu je sociální učení církve velmi živou součástí tamního církevního působení.

Papežové jména Lev jsou navíc v církvi považováni za ty, kteří prokázali schopnost výrazně reagovat na významné krize ohrožující roli církve. Nový papež si jeho volbou očividně uvědomil, že chce být svébytným papežem, a nikoli jen pokračovatelem předchozího římského biskupa, což by vyjadřovala volba jména František II. V církevním spektru ovšem má Lev XIV. k Františkovi hodně blízko, protože například bude podporovat princip synodality, což zjednodušeně řečeno znamená, že by v církvi mělo více fungovat kolektivní rozhodování.

Bílá vs. červená
Na druhou stranu již jeho oděv v okamžiku, kdy se představil světu jako nový papež, ukazuje, že bude mít s Františkem i některé odlišnosti. Jeho předchůdce některé dosavadní části tradičního papežského oděvu totiž odmítal nosit a po volbě vystoupil celý jen v bílé. Lev měl v prvním okamžiku více tradiční oblečení s červenými prvky. I to může být symbol dalšího pontifikátu.

V papežském úřadu by proto měl být sice ten, kdo bude na Františkovu éru v mnoha ohledech navazovat, ale bude chtít udat církvi s miliardou a čtyři sta miliony věřících i vlastní svébytný směr. 

zdroj:
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/130132/petr-sokol-prekvapeni-z-vatikanu-prichazi-lev-xiv-papez-z-chicaga-ktery-je-ale-volbou-jihoamerican.html