V Pr’ašovi odbŷla s’a medžinarodna konferencija karpatorusynistikŷ

V dňach 26-ho i 27-ho septembra 2024-ho roku na Pr’ašivskij univerziti v Pr’ašovi prochodyla medžinarodna naučna konferencija pid nazvov «Kamo hr’adešy?»: Dinamičnŷ procesŷ v sučasnij karpatorusynistici.

Organizatorom konferenciji, na kotrij bŷly ohološenŷ referujuči iz Slovakiji, Ukrajinŷ, Poľšči, Maďar’ska, Kanadŷ i Spojenŷch štativ Amerykŷ, bŷv Іnštitut rusyňskoho jazŷka Pr’ašivskoj univerzitŷ v Pr’ašovi.

Try plenarnŷ zasidaňa, v ramkach kotrŷch referujuči vŷstupaly iz svojima materijalamy, odbŷly s’a v četver’ 26-ho septembra. Konferenciju odkrŷv v tot deň  Valerij Paďak, holovnŷj organizator za inštitut, kotrŷj na rusyňskim inštituti zanymať s’a holovno rusyňskov literaturov i dramaturgijov.

Na svjatočnim odkrŷťu bŷla učastna i Anna Pliškova, dyrektorka Іnštitutu rusyňskoho jazŷka i kulturŷ PU v Pr’ašovi, jak i Marijan Rajffers – prorektor Pr’ašivskoj univerzitŷ pro nauku, umeňa, šport i akreditaciju.

Konferencija, jak informovaly organizatorŷ, mala za ciľ kompleksnu analizu sučasnoho stanu karpatorusynistikŷ na Slovakiji za poslidnich des’ať rokiv, od IV. Kongresu rusyňskoho jazŷka, kotrŷj prochodyv jakraz v Pr’ašovi u 2014-im roci.

No nakonec’ vďaka pryhološenŷm referujučim perekročila konferencija totŷ hranici nelem što do teritoriji, ale i v ramkach toho, že referatŷ ne bŷly lem čistov akademičnov diskusijov, no i vkazaňom praktikŷ, kotra bŷ mohla bŷty inšpiracijov pro robotu rusyňskŷch učenŷch.

Zarezonovav Magočij
Jak už bŷlo spomjanuto, konferencija mala try plenarnŷ zasidaňa, jakŷ maly svoji okremŷ tematičnŷ zamir’aňa. Perše zasidaňa bŷlo prysvjačene temi Od osnovnoj školŷ do univerzitŷ: problema reorganizovaňa osvitŷ Rusyniv na Slovakiji. Moderatorom toho bloku bŷv rusyňskŷj lingvista iz Maďar’ska – Mychail Kapraľ.

Jakbač najvece zarezonovav v tij časty konferenciji referat Pavla Roberta Magočija, kotrŷj ne mih vz’aty učasť osobno, i pročitav ho Valerij Paďak. U svojim materiali z nazvov Karpatorusyňskŷ študiji na Slovakiji. Plan na budučnosť profesor Toronťskoj univerzitŷ zadumav s’a nad tŷm, jaka je možlyvosť, žebŷ inštitut, kotrŷj Rusynŷ majuť na Pr’ašivskij univerziti, ne bŷv u budučnosty ohroženŷj u svojim fungovaňu.

Magočij pry tim vŷchodyv iz dakiľko faktiv. Medži nyma peršor’ado spomjanuv to, že filologiji, už ne bisidujuči o filologijach tak špecifičnŷch jak i tota rusyňska, majuť cilkovo u sviti problemu utrymaty s’a jak okremŷ inštitutŷ, oddiliňa ci katedrŷ. Tak samo spomjanuv i fakt, že Rusynŷ vže pryšly o svoji filologiji v Maďar’sku i Poľšči.

V svojim referati proponovav jak možlyvosť do budučnosty reorganizaciju inštitutu v tim zmŷsli, žebŷ to bŷly šŷršŷ študiji karpatorusynistikŷ, zamir’anŷ nelem na jazŷk, ale vece i na kulturu, istoriju ci dalšŷ jazŷkŷ, kotrŷ možuť karpatorusynistam pomoči pry dalšij naučnij i badateľskij roboti.

Choc’ iz pohľadom Magočija ne bŷly zhodnŷ všŷtkŷ učastnŷ, o pohľadach, kotrŷ vŷrazyv u svojim materiali, bisidovalo s’a i v piznišij diskusiji, po zakinčiňu plenarnoho zasidaňa, što potverdylo, že smotryty do budučna čerez riznŷ alternativŷ je aktualne pro našu filologiju nelem v Pr’ašovi, ale napryklad i v Novim Sadi.

Rusyňskŷ školŷ s’a mus’ať pryhotovyty na reformu
Okrim dalšŷch referativ, kotrŷ v tim bloku odprezentovaly takŷ poznatŷ mena z karpatorusynistikŷ jak Anna Pliškova, Valerij Paďak ci Volodymir Fenyč – naš istorik iz Pidkarpaťa, dosta aktualnŷm i cinnŷm bŷv material Mareka Gaja iz Narodnoho inštitutu osvitŷ i molodežy (NIVAM), Krajskoho pracovyska NIVAM v Pr’ašovi, kotrŷj odprezentovav aktualnŷj stan i perspektivŷ osnovnoho rusyňskoho narodnostnoho školstva na Slovakiji v kontexti legislativnŷch i kurikularnŷch zmin.

Slovakija perechodyť na novu sistemu osvitŷ na osnovnŷch školach, ide o fundamentalnu reformu, na kotru majuť perejty všŷtkŷ školŷ obovjazkovo od 2026-ho roku. Zaprovadžajuť s’a try navčalnŷ ciklŷ, kotrŷ buduť rozdilenŷ tak, že peršŷj i druhŷj škoľari absolvujuť na peršim stupeny, tretij na druhim stupeny osnovnoj školŷ.

Rusynŷ už teper’ majuť problemu z osnovnŷma školamy, keďže je jich malo, de je navčalnŷj jazŷk rusyňskŷj abo de cholem učiť s’a rusyňskŷj jazŷk, no pokľa choťať totŷ školŷ utrymaty, i v optimističnij prognozi i dajakŷ dalšŷ zdobŷty, pak je potribne, žebŷ i metodika navčaňa na takŷch školach bŷla prysposoblena novij sistemi.

V pilotnim projekti, v ramkach kotroho probuje s’a nova sistema, je zalučena i Osnovna škola z mater’skov školov u Klenovij, kotra je z navčalnŷm jazŷkom rusyňskŷm, a Osnovna škola na Komeňskoho ulici v Medžilabirc’ach, de je navčaňa rusyňskoho jazŷka.

Tema Mareka Gaja, kotrŷj je metodikom v tij oblasty, tak samo vŷklykala v diskusiji mnoho voprosiv, što do utrymaňa i rozšŷr’ovaňa rusyňskoho školstva v obstavynach, kotrŷ suť na Slovakiji.

Prostor distala i praktika
Druhe plenarne zasidaňa, kotre moderovav Volodymir Fenyč, bŷlo pid nazvov Aktualnŷ problemŷ sučasnoj rusyňskoj lingvistikŷ i literaturoznateľstva na Slovakiji. Treťe zasidaňa, moderovane Valerijom Paďakom, malo holovnu temu Problema istoričnoj pamjaty: tradičnŷ i modernŷ sposobŷ sochraniňa i rozvyvaňa jazŷka, kulturŷ i tradicij Rusyniv.

Tu okrim čisto naučnŷch akademičnŷch tem, kotrŷ odprezentovaly medži inšŷma Mychail Kapraľ, Marianna Ľavynec’-Ugryn iz Maďar’ska, Mychal Pavlič ci Dominika Novotna, odzvučalo, jak už bŷlo spomjanuto, i vece z praktikŷ.

Ku dakotrŷm problemam perekladiv na rusyňskŷj jazŷk bŷla nazva referatu Petra Medviďa, kotrŷj okrim inšoho prypomjanuv, že choc’ v januari 2025-ho roku budeme svjatkovaty 30 rokiv kodifikaciji rusyňskoho jazŷka na Slovakiji, pereklad na rusyňskŷj jazŷk, keď bereme period po nasylnij ukrajinizaciji, maje dovšu istoriju, bo už v roci 1983 vŷnykla grupa kolo otc’a Františka Krajňaka, kotra počala robyty na bibličnŷch i liturgičnŷch perekladach, a u 1988-im roci rusyňskŷj jazŷk distav s’a i na scenu vtohdŷšňoho Ukrajiňskoho nacionalnoho teatru, dnes’ Teatru Aleksandra Duchnoviča.

Okrim istoričnoj refleksiji bŷla v zvernuta uvaha i na problemŷ, z kotrŷma perekladateli stričajuť s’a, napryklad z brakujučima slovnykamy, kotrŷ treba nelem ku perekladam, ale obšče ku pysaňu v okremŷch variantach rusyňskoho jazŷka.

Z temov, kotra vŷchodyla z praktikŷ, vŷstupav i redaktor radija a portalu lem.fm Demko Trochanovskŷj, jakŷj bisidovav o polivariantnosty kodifikovanŷch i nekodifikovanŷch jazŷkovŷch norm u publikacijach na portali. Trochanovskŷj pojasnyv prystup portalu v ramkach publikovaňa textiv ale i ciľ, kotrŷj mož kurto definovaty i jak puť čerez praktiku ku možnosťam stvoriňa spoločnŷch gramatičnŷch form, v optimističnim varianti i ku kojne, čim bŷ s’me s’a vernuly ku ideji naformulovanij išči na І. Kongresi rusyňskoho jazŷka, kotrŷj odbŷv s’a u Bardejovskŷch Kupeľach v 1992-im roci.

Trochanovskŷj zvernuv uvahu, že i vďaka praktici portalu pryjaly s’a vže dakotrŷ gramatičnŷ zminŷ v lemkivskim varianti rusyňskoho jazŷka, no tak samo bisidovav i o dalšŷch možlyvosťach, kotrŷ z toj praktikŷ vŷchoďať.

Treťe plenarne zasidaňa zakinčily predstavyteli najmolodšoj generaciji našŷch aktivistiv, povjazanŷch až čerez more. Anna Zamutovska i Maftej Dopir’ak iz Slovakiji, a Starik Pollok iz Spojenŷch štativ Amerykŷ, kotrŷj ne mih braty učasť, pryhotovyly temu z nazvov Modernŷj komunikačnŷj inštrumentarij pro rozvytok karpatorusyňskoj identičnosty i marketing rusyňskŷch organizacij, v ramkach čoho otvoryly s’a i takŷ aktualnŷ voprosŷ v rusyňskim seredovysku, jakŷm je štučnŷj intelekt.

Vŷjde zbornyk
Na konferenciji mož bŷlo braty učasť prezenčno i onlajn, što schosnovaly jak referujuči, tak i avditorija. Jak podav informaciju organizator podiji Valerij Paďak, všŷtkŷ referatŷ, kotrŷ odzvučaly počas tr’och plenarnŷch zasidaň, buduť nadrukovanŷ i v zbornyku z konferenciji.

Petro Medviď 

žřidlo i foto:
https://www.lem.fm/v-pryashovi-odbyla-sya-medzhinarodna-konferentsiya-karpatorusinistiky/