Velké vyznamenání: Bokšay mezi nejslavnějšími!
V současnosti je na cestě k milovníkům sportu a na pulty knihkupců velká výpravná encyklopedie postihující celých sto let domácí fotbalové ligy (úvodní ročník byl zahájen 1. března 1925). Vedle kompletních výsledků zápasů, tabulek a střeleckých bilancí je tu také rovných sto portrétů nejznámějších hvězd z celé této éry.
Nejslavnější z „létajících učitelů" v ligovém dresu Rusj Užhorod (ligový ročník 1936/37), Alexa Bokšay, byl 1. listopadu 1937 získán mistrovskou SK Slavií Praha jako náhrada za končícího nejslavnějšího brankáře klubu a reprezentace Františka Pláničku. Byl velkou oporou Slavie při jejím slavném vítězství ve Středoevropském poháru 1938 a u dalších dvou titulů mistra ligy. (V hráčském registračním průkazu mu Slavia vepsala jméno Aleksa Bokšay, ale v řadě pramenů je uveden jinak.)
Slavný Rusín už v Praze zůstal. Dokonce byl pověřen trenérským vedením reprezentace Československa v období příprav a kvalifikace pro mistrovství světa 1954. Z fotbalu nikdy zcela nezmizel. Pracoval ve „své" Slavii. Nejviditelněji to bylo patrně ve dvou polohách: na hřišti hrál v dresu staré gardy Slavie jako brankář ve dvojici právě s Pláničkou a v zákulisí fungoval jako tlumočník. (Přitom byl povoláním učitel a jako pedagog také působil.) Byl průvodcem zahraničních výprav při mezinárodních zápasech klubu. Jako průvodce si ho vyžadovaly pravidelně kluby z Maďarska (budapešťské Vasas, Ferencváros nebo MTK), Jugoslávci (Dinamo Zagreb, Hajduk Split, Vojvodina Novi Sad), Ukrajinci (Karpaty Lvov) i Poláci (Legia Varšava, Górnik Zabrze).
Bokšay se v tak význačné encyklopedii ocitá určitě právem.
-zý-
foto. Alexa Bokšay: „Já jsem přišel do Slavie, střídal jsem Pláničku...."
Brankář Alexa Bokšay (27. března 1911 – 27. srpna 2007) přišel do Slavie z Užhorodu, z Podkarpatské Rusi. V roce 1938 podal vynikající výkon ve finále Středoevropského poháru (Mitropa Cup) a významně přispěl k vítězství Slavie nad Ferencvárosem 2:0. Byl obzvláště silný ve vzdušných soubojích a při vysokých centrech. Nástupce fenomenálního Františka Pláničky získal se Slavií čtyři tituly (1940, 1941, 1942 a 1943).
Aktuality
Zobraziť všetky10.09.2026
Pred 107 rokmi spojil Saint-Germain Podkarpatskú Rus s Československom
Sľúbená autonómia však zostala nenaplnená
Dňa 10. septembra 1919 bol položený medzinárodnoprávny základ začlenenia Podkarpatskej Rusi do Československej republiky. Nový štát sa zároveň zaviazal, že rusínskemu územiu južne od Karpát …
08.09.2026
Nestor Kukoľnik: syn karpatského Rusína, ktorý patril k hviezdam Puškinovej epochy
Bol básnikom, dramatikom, prozaikom, novinárom, vydavateľom, znalcom umenia, hudobníkom aj vysokým štátnym úradníkom. Nestor Kukoľnik sa narodil v Petrohrade, tvoril po rusky a svojím životom bol pevne spätý s Ruskou ríšou. Na karpatský pôvod sv…
07.09.2026
Malé obce môžu získať do 3 500 eur bez spolufinancovania
Najviac peňazí smeruje do Prešovského kraja
Ministerstvo investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie SR vyhlásilo dotačnú výzvu Milión pre malé obce. Samosprávy s najviac 500 obyvateľmi môžu získať od 1 000 do 3 500 eur na nákup stavebnéh…
04.09.2026
Spadol na Medzilaborce Starlink? Nie to len Warhol je späť. Jeho múzeum otvorili vo veľkom štýle.
Rekonštrukcia stála takmer 16 miliónov eur.
Jana Otriová
redaktorka
Nedá sa len tak jednoducho opísať, čo všetko sa zmenilo. Musíte sa po múzeu prejsť, pobudnúť tam istý čas, navnímať celú atmosféru, vysvetlili z prešovskej župy, preč…
03.09.2026
Warholovo múzeum v Medzilaborciach sa po troch rokoch opäť otvorí verejnosti
Príde aj umelcov synovec Donald.
TASR
Medzinárodný nočný vlak z Prahy bude v piatok (4. 9.) mimoriadne pokračovať z Humenného až do Medzilaboriec. Mimoriadne spojenie súvisí so znovuotvorením Múzea moderného umenia Andyho Warhola, kt…
02.09.2026
ARCHÍV 1991: Keď osud Warholovho múzea visel na vlásku
Niekoľko mesiacov pred otvorením Múzea moderného umenia Andyho Warhola v Medzilaborciach nebolo vôbec isté, či sa celý projekt podarí zachrániť. Rekonštrukcia starej pošty viazla, termíny sa odsúvali a americká strana upozorňovala, že jej trpe…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
-Čy pravda, že tetuvaňa to na cilyj žyvit?
-Ňi, maleňko dovše..
Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať