Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - HARAJDA Ivan
HARAJDA Ivan (* 29.1.1905 Zaričovo, dnes Ukrajina, † 13.12.1944 dnes Užhorod, věznice SMERŠe), maďarsko-polský lingvista rusínského původu, překladatel, redaktor a vydavatel.
V roce 1919 jeho rodiče, učitelé na střední škole, odmítli složit přísahu věrnosti republice (ČSR) a odstěhovali se do Maďarska. Maturoval v Székesfeherváru, absolvoval Právnickou fakultu budapešťské univerzity (JUDr. 1928). V roce 1929 se přihlásil na Filologickou fakultu univerzity v Pécsi, od roku 1929 stipendiát polské vlády na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studium ukončil roku 1934, zůstal v Krakově, učil na Jagellonské univerzitě, překládal klasická díla polské a maďarské literatury. Se začátkem 2. světové války jako občan Polska (od roku 1935) sdílel osudy svých kolegů z Jagellonské univerzity. Spolu s nimi byl zatčen 6. ll. 1939 a uvězněn v koncentračním táboře Saxenhausen. Na jaře 1940 byl těžce nemocný na zákrok maďarské diplomacie propuštěn. V Maďarsku mu bylo doporučeno se usadit na venkově, proto si zvolil Užhorod a zapojil se do kulturního života Karpatského území (Kárpátolja).
V roce 1941 byl jmenován výkonným ředitelem Podkarpatské vědecké společnosti (PVS), (Podkarpatskoje Obščestvo Nauk, Karpataljai Tudomanyos Tarsasag, PON). PVS (PON) byla koncipována jako vědecká instituce, svérázná rusínská Akademie věd, jejímž úkolem bylo „pomoci vytvoření svébytné národní identity Rusínů". Měla 35 členů, významných vědců a umělců, představitelů společenského života. I. Harajda byl rovněž redaktorem a vydavatelem vědeckého časopisu PVS Zorja-Hajnal, literárních časopisů Literaturna Nedilja, Ruska molodež, série knih v edicích Lidová knihovna (Narodna Biblioteka), Dětská knihovna (Ditoča biblioteka), Literárně-vědecká knihovna (Literaturno-naukova biblioteka), sestavoval velké hospodářské kalendáře, publikoval jednotlivé monografie, překlady. Jeho nejvýznamnějším přínosem bylo vydání Gramatiky rusínského jazyka (Grammatika ruskoho jazyka,, PON, 1941), kterou I. Harajda ukončil proces kodifikace rusínského jazyka, a Všeobecné bibliografíe Podkarpatska (Zahalna bybligrafija Podkarpatja, PON, 1944), sestavené spolu s M. Lelekačem.
I. Harajda lexikograf sestavil polsko-maďarský slovník, rusínský slovník cizích slov, připravoval rusínsko-maďarský slovník. Po příchodu Rudé armády na Podkarpatsko byl zatčen sovětskou protišpionážní službou SMERŠ (17.11.1944). Občan Maďarska a Polska, vědec, jenž se vyhýbal jakékoli politické činnosti, bývalý vězeň gestapa, byl obviněn z „fašistické agitace,... působení proti komunistickému hnutí, Sovětskému svazu a demokratickým státům" podle čl. 58-4 trestního zákoníku Ruské federace (?!). Zemřel na selhání srdce během „vyšetřování". Jeho jméno bylo tabuizované a znovuobjevené po pádu komunistického režimu.
prof. Ivan Pop
Aktuality
Zobraziť všetkyDve percentá, jeden spoločný cieľ
Rok rusínskeho jazyka môže byť výzva aj pre umelú inteligenciu
Hoďmaš: Obrodenie rusínskeho národa na Ukrajine
Pred 110 rokmi sa narodil Pavel Cibere
Akce P – likvidace řeckokatolické církve v Československu
Pred 75. rokmi sa uskutočnil Prešovský sobor
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
13. avgust Mižinarodnyj deň ľivorukych...
Obojstraňňi ľivorukyj Vasyľ svjatkuje dvojnasobne svjato...
