Polsko vyděsil hrůzný pomník obětem banderovců

Dítě nabodnuté na vidle.

Polsko si připomíná jedenaosmdesát let od masakrů na Volyni, kde ukrajinští nacionalisté za druhé světové války povraždili desetitisíce Poláků. Krvavé události, které i během ruské agrese dál kalí spojenectví mezi Varšavou a Kyjevem, nyní připomíná i nový pomník.

Na první pohled je patrné, že účelem čtrnáctimetrového pomníku není zasypávat příkopy a léčit staré rány. Černý ocelový orel má uprostřed těla otvor ve tvaru kříže, do kterého autor umístil dítě nabodnuté na vidle, nebo ukrajinský trojzubec, chcete-li.

Pomník obětem Volyňského maskaru byl v roce 2018 odlit v gliwických železárnách. Šest let pak čekal na vhodné umístění.

Ukrajinští nacionalisté na Nový rok oslavovali výročí narození Stepana Bandery.
Pomník obětem Volyňského maskaru byl v roce 2018 odlit v gliwických železárnách. Šest let pak čekal na vhodné umístění.

Ve spodní části desetitunové plastiky jsou realisticky vyvedeny hlavy nabodnuté na plot a upalované děti. Na křídlech trpícího dravce najdeme názvy měst a vesnic, kde se před jedenaosmdesáti lety odehrály největší masakry polských civilistů na Volyni.

Poláci marně očekávali, že Volodymyr Zelenskyj se za masakry omluví, a volali po exhumaci a důstojném pohřbu všech svých obětí.

Dílo sochaře Andrzeje Pityńského bylo odlito v gliwických železárnách už před šesti lety za peníze polských krajanských spolků v Americe, kvůli jeho drastické podobě se ho však dlouho žádné město nechtělo ujmout. Vhodné místo se nakonec našlo u odpočívadla na dálnici S19 spojující Řešov a Lublin. Dlouho odkládaného odhalení se dočká v neděli 14. července.

„Podle mého názoru by to nemuselo být tak drastické. Ale je to vyjádření autorovy vize. Je to projekt mistra Pityńského, který ho chtěl ukázat v celé kráse,“ uvedl pro portál Wirtualna Polska Tomasz Podpora, starosta obce Jarocin, která se nechtěného pomníku nakonec ujala.

Proč zrovna tady? Pomník bude u budované dálnice spojující sever a jih východního Polska velmi dobře na očích, navíc i Podkarpatské vojvodství poznamenalo válečné řádění ukrajinských nacionalistů. „Žijí u nás lidé, kteří sem byli vysídleni z Volyně, za druhé světové války bylo i u nás zničeno mnoho vesnic. Proto tato vzpomínka,“ dodal Podpora.

Pro některé z místních je ovšem pomník jen vyhazováním peněz a zbytečně brutálním zpodobněním událostí, kterými by se měli zabývat už jen historici. „To dítě na vidlích si mohli odpustit. Když fouká vítr, tak se kinklá ze strany na stranu. Vypadá to hrozně ošklivě,“ poznamenala pro Fakt.pl jedna z místních obyvatelek.

Vykopejte naše mrtvé
Jenže ve východní Evropě historie nikdy nespí a pro značnou část Poláků je takzvaná Volyňská řež stále více než živá. Odhaduje se, že v letech 1943 až 1944 při masakrech polského obyvatelstva stoupenci Stepana Bandery zahynulo až sto tisíc lidí. Masakrům padl za oběť zhruba každý pátý člověk polské národnosti žijící na území dnešní západní Ukrajiny, která byla tehdy okupována Německem.

Ale příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA) vraždili i Židy, Čechy, Armény, komunisty a Ukrajince nesouhlasící s politikou Banderova hnutí. Oddíly polské Zemské armády se pak mstily na ukrajinských vesničanech, při jejich odvetných akcích zahynulo až dvacet tisíc Ukrajinců.

Pohledy Kyjeva a Varšavy na krvavé vyrovnávaní si účtů ukrajinských nacionalistů s „panským národem“, který jim na území takzvaných Kresů několik století vládl, jsou pochopitelně velmi rozdílné. Ke smíření, ke kterému například třicet let po revoluci došli Němci a Češi, mají obě strany stále velmi daleko.

Zatímco pro Poláky jde jednoznačně o genocidu, ukrajinští politici i historici hovoří zásadně o „volyňské tragédii“ či „volyňských událostech“. Autoři rozkazů o „fyzické likvidaci polského elementu“ se po Majdanu jako bojovníci za nezávislou Ukrajinu dočkali pomníků – například velitel UPA Sever Dmytro Kljačkivskyj zvaný Klym Savur má velký kříž v národních barvách kousek od Rovna, kde ho na sklonku války dostihla NKVD.

Dávné události poznamenávají i spojenectví Varšavy a Kyjeva v době, kdy Ukrajina už více než dva roky čelí ruské agresi. Poláci loni před osmdesátým výročím marně očekávali, že Volodymyr Zelenskyj se za masakry omluví, a volali po exhumaci a důstojném pohřbu všech svých obětí. Kyjev přístup polských forenzních expertů na místa válečných masakrů zakázal v roce 2017, později je pustil jen do jedné vesnice.

Ukrajinští historici se snaží doložit, že Poláci počet vyvražděných vesnic nadhodnocují. V posledních letech navíc tvrdí, že rýpání se v dávných událostech jen nahrává Rusku. „V kontextu současné války nejdůležitější lekcí je, že když spolu Ukrajinci a Poláci bojují, tak z toho profituje třetí strana. A je jasné, že je to ta samá strana jako v dobách druhé světové války,“ uvedl pro Espreso TV šéf Ukrajinského ústavu národní paměti Volodymyr Vjatrovyč.

Poláci se stejným argumentem operují naopak: dokud si Ukrajinci nepřipustí ošklivou pravdu o svých hrdinech, nenastane žádné smíření a Moskva bude historických křivd dál zneužívat a dál s úspěchem šířit pohádky o „ukrajinských fašistech“.

„Pro Ukrajince nikdy nenastala vhodná doba uctít památku obětí Volyně. Bez jejich souhlasu s exhumací polských obětí UPA bude ruská propaganda i nadále vrážet klín do polsko-ukrajinských vztahů a poskytovat argumenty pro sváry a spory,“ píše na stránkách deníku Rzeczpospolita publicista Przemysław Prekiel.

Adam Hájek, autor

zdroj: 
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/volynske-masakry-1944-polsko-ukrajina-pomnik-vidle-dite.A240712_125203_zahranicni_aha

foto: Pamätník "Rzeź Wołyńska / Volyňský masaker" 
autor: Społeczny Komitet Budowy Pomnika