Bokšaj Josif (1891-1975)

02.10.2021


BOKŠAJ Josif (* 2.10.1891 Kobylecká Poljana, dnes Ukrajina, † 9.10.1975 Užhorod, Ukrajina), malíř, zakladatel rusínské národní malířské školy, pedagog. Maturoval na mukačevském gymnáziu, absolvoval budapešťskou Akademii umění.

Po vypuknutí 1. světové války narukoval do rakousko-uherské armády, bojoval na východní frontě, v roce 1915 se dostal do ruského zajetí. Po uzavření Brestského míru mezi ústředními mocnostmi a sovětským Ruskem v březnu 1918 se vrátil do Užhorodu. Působil jako profesor křeslení na užhorodském gymnáziu. Po připojení Podkarpatské Rusi k ČSR roku 1919 se aktivně zapojil do kulturního dění v kraji.

Pochopil, že demokratický stát poskytuje nové možnosti pro vývoj kultury a národního uvědomění Rusínů. „Vše, co jsme kolem sebe viděli a čemu jsme se naučili," vzpomínal Bokšaj, „nás vedlo k tomu, abychom se nestarali o své osobní umělecké dílo a jeho úspěch, ale také o budoucnost umění. Abychom usilovali o vytvoření takové umělecké školy, která by dokázala nejen střežit ustálené tradice, ale pokračovat zároveň v rozvoji toho, čeho naše umění dosáhlo a dosáhne. Zdálo se to být tím nutnější, že koncem 19. a začátkem 20. století probíhal v umění mnoha zemí proces vytváření a upevňování národních uměleckých škol, které se postavily proti salonnímu oficiálnímu umění. Světová válka a po ní následující převrat neobyčejně zasáhly do těchto poměrů a vytvořily nové podmínky, v nichž se musilo umění nadále rozvíjet. Začátky naší práce nebyly nijak snadné. Žili jsme zpravidla z učitelských platů. Avšak svobodně jsme mohli formovat své pojetí skutečnosti a najít si svůj vlastní umělecký jazyk. Učili jsme se od starých uznávaných mistrů, snažili jsme se po celý život zachovat úctu k mistrovským dílům, jež vytvořili Rembrandt a Velasquez, Goya a Tiepolo, Munkácsi a Courbet. Při své práci jsme sledovali cíl uchránit svůj kolektiv a umění před diletantstvím, nezdůvodněným a namyšleným avantgardismem a salonními oficiálními proudy."

J. Bokšaj byl vůdčí osobností podkarpatské malířské školy, která se stala ztělesněním druhého rusínského národního obrození. „Bokšaj se mi jeví jako nejvýznamnější reprezentant podkarpatského malířství," psal velký přítel Rusínů, český básník a literární kritik Jaroslav Zatloukal, „jako výrazný tvůrce realistických a impresionistických krajin, jehož epické horské motivy mají zvláštní chmurnou působivost. Je to malíř vysoké technické vyspělosti, jadrného rukopisu, výrazných barev a kompozičních mohutností. V jeho biblických motivech tkví silné a vzrušující náboženské mystérium. Jako by na tato plátna a fresky zapůsobily sugestivní výjevy z podkarpatských ikon. Bokšaj je mistrem krajinných nálad, přesvědčuje o své význačné kultuře, barevné a usilovné práci, která má tvořit mohutný a pevný most mezi starší a novou generací."

J. Bokšaj vytvořil zvláštní styl ilustrací školních učebnic, monumentálních obrazů ikonostasů v řeckokatolických kostelech na Podkarpatské Rusi, východním Slovensku a Maďarsku. Myslel i na budoucnost podkarpatského umění a spolu s B. Erdélym roku 1927 založil v Užhorodě Veřejnou školu kreslení, která vychovala celou řadu umělců rusínské národní malířské školy. Byl vedoucí postavou Spolku výtvarných umělců na Podkarpatské Rusi, založeného v roce 1931. Po roce 1945 v podmínkách tlaku sovětského oficiálního umění „socialistického realismu" dokázal zachovat zvláštní autonomii umělce ve svém krajinářství. Za tuto autonomii musel zaplatit sérií obrazů na téma „socialistické výstavby". Působil i jako pedagog na Užhorodské škole užitého umění a v Ústavu užitého a dekorativního umění ve Lvově, byl zvolen členem Akademie umění SSSR.

Ivan Pop

Aktuality

Zobraziť všetky
06.10.2021

Čaputová: Na odhodlanie mužov a žien z priesmyku na Dukle nikdy nezabudneme

Odhodlanie prebiť sa domov a neskutočné nasadenie v ťažkom boji o každý jeden meter postupu, tak vníma Karpatsko-dukliansku operáciu prezidentka Zuzana Čaputová. Odkázala, že na odhodlanie mužov a žien z jesene 1944 nikdy nezabudneme. Všetci …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
03.10.2021

ROZHOVOR. Štátny tajomník Jaroslav Kmeť: Stavať R4 cez PPP projekt je reálne 

ROZHOVOR. Štátny tajomník Jaroslav Kmeť: Stavať R4 cez PPP projekt je reálne  Rozhodne vláda. Patrí medzi priority, peniaze na ňu nie sú. V Prešove sa konala medzinárodná konferencia o význame medzinárodného cestného koridoru Via Carpatia. K…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
02.10.2021

Malíři podkarpatské školy - vrchol rusínskeho národního obrození

  Po první světové válce Rusíni se ocitli v civilizačně evropský vyvinuté československé společnosti, jenž dosáhla svého vrcholu v národně emancipačním procesu, vytvořila vlastní stát, i když územně podivný, sjednotivši tři různé národní celky se…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
01.10.2021

Andersenove rozprávky už aj v rusínskom jazyku

Občianske združenie molodŷ.Rusynŷ v týchto dňoch pripravuje ilustrovanú rozprávkovú knihu H. Ch. Andersen: Prypovidkŷ / Г. Х. Андерсен: Приповідкы. Bude to prvé dielo svetovej literatúry preložené do spisovného rusínskeho jazyka na Slovensku. Zá…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
30.09.2021

Poštar’ tot raz zadurkať na dveri v Kyjevi dva raz

Kartka z Terstu Kyjiv distav v ostatnich dňach až dvi pozdorovliňa. Može kartka z Krynyci pro urajiňskŷ vlasty ne značiť nyč, no kartku z Terstu bŷ maly vz’aty ser’jozno, pokľa choťať bŷty akceptovanŷ v Evropi. Tak to jakos’ vŷšlo. V tŷch …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
29.09.2021

Svetlo z východu naštartovalo pútnický turizmus v pohraničí

Aktivity projektu Svätomariánska púť hodnotili na záverečnej konferencii Tlačová správa Implementácia vlajkového projektu Prešovského samosprávneho kraja Svätomariánska púť (Svetlo z východu) venovanom rozvoju religióznemu turizmu v slovensko-…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Marča. Zo žyvota.
-Vleťila mi do oka muška. Sidam soj na labirsku lavočku. Oko slzyť, lehko soj ho tru, probuju mušku vyplavyty... A tu - prystavjať sja kolo mene neznama teta i tak laskavo sja mi pryhovarjajuť:
-Ne plač ďivko, ne bij sja, ja u tvojich rokach byly iši škaredša, ale i tak jem sja vydala...
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať