Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - UDVARÍ István

13.07.2020


UDVARÍ István * 14.7.1950 Tomespálco, Maďarsko, † 9.11.2005 Nyíregyháza, Maďarsko), maďarský slavista, pedagog. Slavistiku studoval na univerzitě Lajose Kossutha v Debreceně (PhDr., 1986). Od roku 1978 docent katedry ruského jazyka na Vysoké pedagogické škole. v Nyíregyháze, od roku 1989 její profesor, za rok byl zvolen prorektorem.

Od začátku své vědecké činnosti se věnovat rusínské lingvistice. Jeho první významnou vědeckou studií byta disertační práce o jazyku Rusínů Bačky a Sremu v Jugoslávii (1981). Později soustředil pozornost na literární a jazykové památky podkarpatských Rusínů 18. stotetí (Ruszin (kárpatukrán)hivatalas írásbeliség a XVIII századi Magyarországon, dokumentaci v rusínskem jazyce doby Marie Terezie a Josefa II. (A Mária Terézia-féle úrbérrendezésról, 1992; Rusynski žerela urbarskoji reformy Marii Terezii, 1999).    

Zásluhou profesora Udvariho se rusínský jazyk po pádu komunismu vrátil do vědeckých publikací jako plnoprávný literámí jazyk. Jeho možnosti Udvari demonstroval v rozsáhlé monografické práci z dějin Rusínů 18. století (Obrazčyky z istorii pudkarpatskych Rusynuv XVIII stolitija, 2000.  Velkou pozornost věnoval slovensko-rusínským jazykovým kontaktům v komitátech Spiš a Zemplín ( A Mária Terézia-féle úrbérrendés nyelvú dokumentai, 1991; Szlovák nyelvú paraszti vallomások Mária korábol. Adalékok zempléni ruszin és szlovák közsegek történetéhez. Slovenské roľnické fasie z doby Márie Tererzie. Príspevky k histórii zemplínskych aj slovenských osidlení, 1992. A Mária Terézia korábeli úrbérrendeszés Szlovák nyelvü  kézirats forrásai, 1996.   

V roce 1993 objevil pro Rusíny literární, jazykové a historické dědictvi zakladatele maďarské slavistiky rusínského puvodu Antonije (Antála) Hodinky.  Připravil k publikacii 6 svazků jeho rukopisů, ve faksimile vydal unikátní lexikografickou práci A. Hodinky (Glagolnicja. Rusynsko-vengerskij slovar glagolov), vydal  i četnou řádu reprintů knih rusínských autorů 18.-19. století (Katechyzys a Šlabikář I. Kutky, Slabikář Olšavského) a soubor rukopisů biskupa Andreje Bačinského. Pozorně sledoval vývoj rusínistiky v sousedních zemích po pádu komunismu. Své recenze a úvahy sestavil do zvláštní knihy (Tallózások ukrán, ruszin és szlovák könyvek körében(1995).

Po dlouholeté přípravě v roce 1993 zřídíl katedru ukrajinské a rusínské filologie, jedinečnou svého druhu ve světové slavistice. Od svého založení do roku 2005 katedra vydala 14 svazků vědeckých studií v sérii Studia Ukrainica et Rusinica.  I.Udvari organizoval v maďarské televizi pořady o rusínské kultuře. Pro Encyklopedii světově literatury napsal články o rusínských spisovatelích na Podkarpatské Rusi a Vojvodině. Předčasné úmrtí talentovaného maďarského slavisty bylo pro světovou rusínistiku velkou ztrátou.

prof. Ivan Pop

Aktuality

Zobraziť všetky
31.08.2020

PRED 100 ROKMI... (VII) 100. výročie spoločného štátu ČECHOSLOVÁKOV a RUSÍNOV. Začlenenie PODKARPATSKEJ RUSI do ČSR

Môže Vás tiež zaujímať:   MÚZEUM V KNIHÁCH Československý svet v Karpatoch     https://www.rusyn.sk/ceskoslovensky-svet-v-karpatech-ceskoslovensky-svet-v-karpatoch-cechoslovackyj-svit-v-karpatach/ Československý svet v Karpatoch 2   http…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
31.08.2020

Uchádzame sa o Vašu priazeň. 2% z Vašich daní pre aktívnych Rusínov

V roku 2019 sme aj vďaka Vašej podpore: - zaznamenali ďalšie životné príbehy Rusínov v rámci projektu ORAL HISTORY, - zorganizovali  Stretnutia pri... s premiérou vlastného dokumentárneho  filmu V osídlach veľmocí    (tento nás dokument odv…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
02.08.2020

Košice pred sto rokmi: Vytrimať, Čechoslováci sa vybíjajú, radila maďarská propaganda

Čo písali noviny kedysi. Letáky maďarskej propagandy Naši maďarskí spoluobčania či v ich žurnáloch, či už osobne, ustavične chlácholia nás, že v Maďarsku nepadne teraz už ani slovo o Slovensku, akoby sa Maďari boli už spriatelili s tou myšli…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
31.07.2020

PIESNE MÁRIE ČOKYNOVEJ Z UBLE 

V skanzene Vihorlatského múzea v Humennom zaznejú najstaršie rusínske pesničky  Vihorlatské múzeum v Humennom a partneri pozývajú širokú verejnosť na hudobný koncert ľudových piesní regionálnych folkloristov pod názvom Piesne Márie Čokynovej …
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
30.07.2020

Zasidav menšŷnovŷj vŷbor. Menšŷnŷ s’a rychtujuť na perepys

U vitorok 28-ho jula 2020-ho roku prochodylo v Bratislavi, u vladnim hoteli Bôrik, XXXVII. Zasidaňa Vŷboru pro narodnostnŷ menšŷnŷ i etničnŷ grupŷ, poradnoho organu Radŷ vladŷ Slovac’koj republikŷ pro ľuďskŷ prava, narodnostnŷ menšŷnŷ i rodovu r…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej
29.07.2020

Výzva Úradu vlády SR adresovaná obciam 

Úrad vlády Slovenskej republiky si Vás v súlade s § 7a ods. 3 zákona č. 184/1999 Z. z. o používaní jazykov národnostných menšín v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon č. 184/1999 Z. z.“) prostredníctvom Úradu splnomocnenca vlády SR pre n…
Kategória: Aktuality
Čítať ďalej

Naše obce

Zobraziť galérie

Ujko Vasyľ


Pjatňica večur:
-Ňaňku, mamko, to Marča i bude tu z nami žyty/byvaty...
-Dovho?
-Do rana...
Zobraziť viac
Náhľad publikácie

Československý svět v Karpatech

Československý svet v Karpatoch

Čechoslovackyj svit v Karpatach

Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať