Noví lidé do pohraničí: Jak vypadalo poválečné osídlování Sudet?
Opuštěné pohraničí měli zalidnit obyvatelé z českého vnitrozemí a reemigranti. Příchod osídlenců natrvalo změnil tvář Sudet, národnostním složením počínaje a rázem krajiny konče. Jak vypadalo poválečné osídlování Sudet?
Proces osídlování pohraničí začal souběžně s odsunem Němců. Do podzimu 1945 přicházeli Češi z vnitrozemí živelně a zdaleka ne všichni sem směřovali s poctivými úmysly. Pohraničí se tak v prvních poválečných měsících hemžilo takzvanými zlatokopy, kteří přicházeli s vidinou snadného a rychlého obohacení – drancování opuštěných německých usedlostí a živností bylo na denním pořádku.
Různé podoby osídlování
Později prováděly státní úřady již organizované osídlování s úmyslem přivést do pohraničí „národně spolehlivé“ osadníky. Od konce války do května 1947 přišlo do pohraničí celkem 1 365 557 nových osídlenců z českého vnitrozemí, ze Slovenska a ze zahraničí.
Osídlování, po roce 1947 zvané též dosídlování, probíhalo na dobrovolné, ale i nucené bázi (například přesídlení slovenských Maďarů v letech 1945–1949) až do padesátých let. Podle dobových statistik žilo v roce 1952 v bývalých Sudetech kolem dvou a půl milionů lidí, z čehož přibližně dvě třetiny představovali pováleční osídlenci. V září 1953 byla zahájena poslední řízená dosídlovací akce do nejméně zalidněných částí pohraničí (145 000 osob).
Nezakotvená společnost
Nemálo osídlenců však v pro ně neznámém a mnohdy drsném pohraničí dlouho nevydrželo. Úředníci ministerstva vnitra zjistili, že jenom v letech 1948 a 1949 odešlo z pohraničí téměř 26 000 rodin. Situaci pak názorně vystihuje zápis z porady zástupců ministerstva zemědělství z 28. října 1949: „Dochází k tomu, že odcházejí najednou celé obce a nedá se tomu nijak bránit […] Přídělci mizí i proti zákazu a prostě utečou a nechají úplně prázdné usedlosti.“ Také proto byl na konci padesátých let počet obyvatel v bývalých Sudetech stále ještě o třetinu, tedy asi o jeden milion lidí, nižší než před druhou světovou válkou.
Většina osídlenců pocházela ze sociálně nižších a nemajetných vrstev, pro které měl příchod do pohraničí představovat přilepšení a společenský vzestup. Velká část těchto lidí asi skutečně chtěla začít nový a lepší život, ale ne všichni zvládli přechod do nových podmínek – chybělo jim vzdělání, schopnosti i zkušenosti vést přidělené hospodářství nebo živnost. Poválečná výměna obyvatel tak vedla k destabilizaci a zchudnutí Sudet – zatímco průmyslová města na severu musela řešit hlavně bytovou otázku a kriminalitu, horské oblasti na jihu a jihozápadě zůstaly téměř liduprázdné. Všude pak chyběly kvalifikované a solidní pracovní síly, zato nadměrně stoupla konzumace alkoholu.
Laboratoř republiky
A přitom v prvních poválečných letech mělo být pohraničí slovy historika Matěje Spurného „místem provádění různých státních experimentů, avantgardou a laboratoří celostátní vývoje“. Po vysídlení Němců zde měl vzniknout takřka ideální panenský prostor pro vytvoření nové socialistické společnosti. S touto vizí lepších Sudet od počátku nejvíce pracovali komunisté, pro něž se pohraničí brzy stalo politickou baštou a noví osídlenci oporou v boji o moc před únorem 1948.
KSČ od roku 1945 ovládla všechny důležité ministerské posty spojené s osídlováním a například v týdnech před prvními poválečnými volbami v květnu 1946 rozdávalo ministerstvo zemědělství řízené komunistou Júliem Ďurišem novoosídlencům dekrety na půdu po Němcích. Pohraničí proto výrazně přispělo k vítězství KSČ v těchto klíčových volbách. Jestliže na celostátní úrovni dosáhla KSČ 40 % hlasů, v pohraničních oblastech státu se její volební zisky pohybovaly mezi 50 až 70 % hlasy. Například ve volebním kraji Ústí nad Labem to bylo 56,5 % a na Karlovarsku 52,3%.
Zdroj textu:
Kauzy (extra Historie)
Zdroj fotografií: Wikipedie
Aktuality
Zobraziť všetky31.05.2022
Hospodársky a sociálny vývoj Podkarpatskej Rusi 1919-1939
Dejiny Podkarpatskej Rusi patria k tým témam slovenskej historiografie, ktoré neboli dlho spracovávané a slovenskí historici sa k nim „dostali“ až v 90. rokoch minulého storočia. Odvtedy sa uskutočnili viaceré vedecké konferencie na túto tému, v…
10.05.2022
Za namy upamjatniňa 75. ričnyci akcyji «Visla». Ne barz mi s’a choče...
75 rokiv tŷrvaňa akcyji «Visla», na što uvahu zvernula jedna z osib. І jedno, i druhje, dumam, pravyľne.
O samŷm vŷseliňu povime, što s’a doveršŷlo, ale i «Visla» dale plŷne… to tiž fakt. Upamjatniňa prošly v subotu, 30. kvitňa/apriľa 2022 r., …
10.05.2022
Modrá Marilyn trhala rekordy
Warholov portrét je najdrahšie predané americké dielo
Slávny portrét Marilyn Monroe Andyho Warhola, známeho predstaviteľa pop kultúry so slovenskými koreňmi, sa stal najdrahším umeleckým dielom amerického umelca, aké sa kedy predalo na aukcii…
10.05.2022
Smutný osud věčné periferie
Legendami opředená Zakarpatská Ukrajina (bývala Podkarpatská Rus) budí vášně i v současné válce
Kraj kolem Užhorodu po několik staletí tvořil periferii impérií či nově vzniklých národních států. Ať už byl znám jako Uherská Rus, Podkarpatsko, …
09.05.2022
Do úradu uviedli nového gréckokatolíckeho apoštolského administrátora Petra Rusnáka
Vymenoval ho pápež František.
PREŠOV. V Katedrále sv. Jána Krstiteľa v Prešove uviedli v nedeľu 8. mája do úradu apoštolského administrátora sede vacante Prešovskej gréckokatolíckej archieparchie bratislavského eparchu Petra Rusnáka.
Vlady…
09.05.2022
Zastupiteľstvo PSK rozdelilo poslanecké dotácie
Do regiónov pôjde 1,86 miliónov eur
Tlačová správa
Celkovo 530 projektov podporili krajskí poslanci v rámci Výzvy poslancov PSK. V štyroch programoch rozdelili dohromady 1,86 miliónov eur.
Zastupiteľstvo Prešovského samosprávneho kraja (P…
Naše obce
Zobraziť galérieUjko Vasyľ
Vasyľ o Adamoch:
-Jaky rebra, taky i Evy...

Československý svět v Karpatech
Československý svet v Karpatoch
Čechoslovackyj svit v Karpatach
Reprezentatívna fotopublikácia
Objednať